Srážka dvou kamiónů a tří aut se dvěma mrtvými současně ale ukázala na zajímavý paradox. Nejtěžší nehody na D1 na Vysočině se stávají v místech, kde k haváriím tak často nedochází. To samé platí i o hromadné nehodě z 20. března na 100. km, která získala přívlastek největší nehody v Česku všech dob.

„Někde se nehody opakují, ale nejvážnější nehoda se pak stane úplně jinde,“ popsal svou zkušenost ředitel pelhřimovských profesionálních hasičů Jiří Hörner.

Právě paradox, že mrtví jsou především při nehodách v místech, kde je komunikace relativně bezpečná, přehledná a bez nebezpečných sklonů či oblouků, vypovídá podle expertů o lehkomyslné až bezohledné jízdě řidičů.

Bezohledná agresivita

„Roste agresivita mezi řidiči. Ti v osobních vozidlech si často nevybíravým a bezohledným způsobem vynucují průjezd levým jízdním pruhem. A řidiči kamiónů, jichž je teď dálnice plná, nedodržují bezpečný odstup a dálnici blokují dlouhými manévry při předjíždění jiných kamiónů,“ připomenul vedoucí velkoberanovského dálničního oddělení Pavel Doležal.

S agresivitou se stále častěji setkávají i záchranáři. „Pro nás je stále složitější vůbec se na místa vážných nehod dostat, řidiči nám často neuvolní průjezd, kamióny zablokují vyvádění osobních vozidel z dálnice. A v protisměru na záchranné práce vůbec nereagují, se snížením rychlosti si nijak nelámou hlavu,“ připomenul Hörner.
Před čtvrt rokem kritizoval přínos nedávno instalovaných prvků informačního systému, důvod k optimismu nemá ani nyní. „S informačním systémem se zatím nic moc nezlepšilo. Dost se o tom sice mluví, ale musí se s tím začít něco dělat,“ dodal.


Hrozí 80. až 90. kilometr

Jen v letošním prvním pololetí se na 95 kilometrech v oblasti Vysočiny stalo 609 nehod. Od začátku roku zemřelo na dálnici na Vysočině šest lidí.  „Nejvíc nehod je tam, kde jsou odpočívky, parkoviště, čerpací stanice, sjezdy z dálnice,“ připomenul velkoberanovský policista Pavel Doležal.

Na 23 kilometrech bernartického úseku dálnice, kde hlavní dopravní tepna vstupuje na Vysočinu, byl letos zatím nejkritičtějším úsek mezi 82. a 83. kilometrem poblíž exitu Koberovice, kde se za prvních šest měsíců stalo šestadvacet dopravních nehod. „Nejčastěji vyjíždíme na dálnici k nehodám opravdu mezi osmdesátý a devadesátý kilometr, i když i kolem Hořic nehody bývají. Tak tomu bylo i v minulosti,“ potvrdil šéf pelhřimovských hasičů.

Totéž platí i na sousedním velkoberanovském úseku dálnice, který měří osmačtyřicet kilometrů. Ve statistikách počtu nehod je za první pololetí letošního roku u 100. kilometru děsivé číslo 63. To však až na výjimky skrývá hromadný karambol z 20. března, jinak totiž právě stý kilometr přehledům nehodovosti rozhodně nedominuje.

„Ve směru na Prahu docházelo k dopravním nehodám nejčastěji od 134. kilometru po 119. kilometr v úseku Měřín – Velký Beranov a od 91. kilometru po 82,5 kilometr v úseku Humpolec – Koberovice,“ napsala do pololetní statistiky mluvčí hasičů na Vysočině Petra Musilová.

Na 95. a sousedním 96. kilometru šetřili dálniční policisté osmadvacet nehod, o tři méně pak v oblasti 110. a 111. kilometru, sedmatřicet nehod pak mezi 127. a 129. kilometrem. Podle Pavla Doležala z velkoberanovského dálničního oddělení se nehody a s nimi další dopravní problémy vyskytují hodně často v uzavírkách. „Řidiči nereagují včas na dopravní značení, nedávají včas znamení o přejíždění z jednoho pruhu do druhého, brzdí na poslední chvíli,“ poukázal na jednu z příčin častých nehod Doležal.

Únava a časté změny

Experti upozorňují na specifiku naší nejstarší dálnice, na rozdíl od jiných je z hlediska podmínek pro řidiče hodně proměnlivá. Motoristé se tady můžou setkat se značným výškovým rozdílem, jsou zde místa častých hustých mlh, zalesněné úseky střídají otevřené partie s bočním větrem, v zimě přechází déšť velice rychle ve sněžení.

„Počasí a vůbec povětrnostní podmínky se tady mění rychleji, než jinde. A pak sem při cestě z Prahy přijíždějí řidiči už trochu unavení,“ připomenul zkušený vyšetřovatel dálničních nehod Vlastimil Florián.