Přibližně za rok už totiž budou muset začít všechny krajské policejní správy řídit jako standardní firmy, a to včetně plné odpovědnosti za svá ekonomická rozhodnutí a jejich dopady. Kromě čistě policejní práce tak budou muset šéfové víc myslet i na ekonomiku. 

To je proti současnému stavu zásadní novinkou, jednotlivé krajské správy jsou teď totiž plně podřízené policejnímu prezidiu. Od roku 2009 by ale měly mít své vlastní IČO a také statutárního zástupce, podobně jako je tomu u hasičů. 

Právě formálně nejasné postavení policie je problém, který sbor trápí již několik let. Zmiňuje se o tom i aktuální sebehodnotící zpráva policejního prezidia za rok 2007, kterou má Právo k dispozici. 

Ředitel se bude zodpovídat i finančnímu úřadu

„Komplikovaná a nejasná je situace v oblasti vystupování v právních vztazích. Nejasný status policie jako celku, stejně jako jednotlivých útvarů, může z formálně-právního hlediska způsobovat neplatnost některých právních úkonů. Přestože systém de facto funguje, de iure vykazuje dlouhodobě značné nedostatky,“ píše se v materiálu. 

Podle prvního náměstka ministra vnitra Jaroslava Salivara se proto spolu s dalšími kroky připravované reformy policie stanou od roku 2009 všechny krajské policejní správy tzv. samostatnými organizačními složkami státu a krajský ředitel bude zároveň jejím statutárním zástupcem, a to například i ve vztahu k finančním úřadům. 

„To umožní, aby konkrétní velitelé měli konkrétní zodpovědnosti a nemohli se schovávat za někoho jiného. Nyní je to tak, že ani celá policie není samostatnou složkou státu a spadá pod ministerstvo vnitra. V praxi to znamená, že ministr vnitra je formálně zodpovědný úplně za všechno, tedy například i za rozhodnutí o přezutí zimních pneumatik na autech policie v Náchodě,“ řekl Právu Salivar. 

Prezidium má zůstat pod ministerstvem

Ekonomický náměstek policejního prezidenta Tomáš Kužel v této souvislosti vysvětlil, že ředitel každé krajské policejní správy bude mít odpovědnost za čerpání peněz z rozpočtu, který dostane přidělený.

„Bude do značné míry na něm, kolik dá peněz například na výkon služby a kolik na investice nebo rekonstrukce.

A pokud se pak ukáže, že sice nakoupil spoustu nových počítačů, ale koncem roku nebude mít na benzín, ponese si i následky takového rozhodnutí,“ řekl Kužel. Zároveň ale dodal, že regionální ředitelství zcela nezávislými na svých nadřízených z metropole nebudou. Všechny kroky ostatně budou i nadále podléhat supervizi policejního prezidia.

Toto „generální ředitelství“ celé policie pak podle Salivara zřejmě zůstane stejně jako elitní celostátní útvary pod ministerstvem vnitra. „Tento model je už vyzkoušený u hasičů a funguje dobře,“ uvedl s tím, že definitivní rozhodnutí v této věci by mělo padnout zhruba do poloviny prosince, kdy by měla celá reforma policie získat konkrétní podobu. Zbývá například rozhodnout, kolik krajských správ bude.

Nyní je jich totiž osm, zatímco krajských úřadů je čtrnáct. Navýšení počtu policejních krajů tak, aby každý hejtman měl proti sobě i „svého“ policejního šéfa, však naráží na nedostatek peněz, navíc se stejnou soustavou jako policie pracují státní zastupitelství a soudy.