Článek
Ivan Vyleta
září 1992 - duben 1993
V 60. letech pracoval jako vyšetřovatel, z politických důvodů musel od policie v roce 1975 odejít. K policejnímu sboru se vrátil v březnu 1991. Policejním prezidentem byl jmenován v září 1992. Ve funkci setrval do dubna 1993, kdy jej tehdejší ministr vnitra Jan Ruml (tehdy ODS) na jeho žádost odvolal. Vyletovi přitížil policejní zásah proti demonstrantům na Velké Pardubické v roce 1992, o jeho odvolání usiloval hlavně branný a bezpečnostní výbor parlamentu. Kritici mu také vyčítali neschopnost provést reorganizaci policie. Zemřel jako jednašedesátiletý v roce 2003.
Stanislav Novotný
květen 1993 - říjen1994
Do listopadu 1989 stál mimo bezpečnostní složky. V roce 1990 nastoupil na federální ministerstvo vnitra, rok vedl Úřad vyšetřování. Vyletovým nástupcem se stal v květnu 1993. Z funkce policejního prezidenta byl v říjnu 1994 odvolán mimo jiné kvůli špatné komunikaci s náměstky ministra vnitra Jana Rumla. Novotný také podle tisku válčil s řadou vrcholových funkcionářů policie, odvolal například šéfa pražské správy Pavla Hofmana. Po svém odchodu od policie se stal ředitelem České křesťanské akademie.
Oldřich Tomášek
leden 1995 - srpen 1998
Do čela policejního prezidia přišel z okresního policejního ředitelství v Chebu. Do funkce byl jmenován na návrh tehdejšího ministra vnitra Jana Rumla. Původně úspěšnému policejnímu šéfovi uškodil mimo jiné kontroverzní protidrogový zátah v pražském rockovém klubu Propast z roku 1996. Tehdy opoziční ČSSD jej opakovaně kritizovala.
Z čela policejního prezidia odešel v srpnu 1998 na vlastní žádost. Zdůvodnil to únavou z několikaletého působení ve vysoké funkci, nedostatkem financí pro policii a nevyhovujícími předpisy. Nyní je ředitelem sokolovské policejní správy.
Jiří Kolář
srpen 1998 - červen 2005
Dlouholetý člen policejního sboru přišel do čela policejního prezidia z místa ředitele jihomoravské policejní správy. Do funkce jej navrhl tehdejší nový ministr vnitra za ČSSD Václav Grulich. V křesle policejního šéfa vydržel téměř sedm let.
Terčem kritiky se stal vícekrát, o jeho rezignaci se spekulovalo například kvůli selhání policie při vyšetřování případu manželů Stodolových odsouzených v roce 2004 na doživotí za osm vražd. Kolář rezignoval v červnu 2005, kdy policistům při domovní prohlídce uprchl stíhaný podnikatel Radovan Krejčíř. Poté se stal styčným policejním důstojníkem na velvyslanectví v Bratislavě.
Vladislav Husák
září 2005 - březen 2007
Nyní jednačtyřicetiletý Husák nastoupil k policejnímu sboru v roce 1985. Na policejní prezidium přišel v roce 2002 z místa zástupce ředitele pražské policejní správy, do roku 2005 působil jako náměstek policejního prezidenta pro uniformovanou policii. Do funkce policejního šéfa, jímž byl jmenován v září 2005, jej navrhl tehdejší ministr vnitra za ČSSD František Bublan.
Poprvé se Husák stal terčem kritiky kvůli své rychlé jízdě v létě 2006. Letos na jaře se v tisku objevily informace o tom, že Inspekce ministra vnitra prověřuje jeho roli v korupční kauze biolíh či únik utajované informace týkající se jistého ruského agenta. Zkoumalo se prý i to, nakolik jsou problematické jeho údajně důvěrné vztahy s bývalou pracovnicí sekretariátu ministerstva vnitra.
Husák na svoji funkci letos v březnu rezignoval s tím, že tak reaguje na mediální tlak a protože nechce poškodit dobrou pověst policie. Vedením policie byl posléze dočasně pověřen jeho náměstek pro uniformovanou policii Jan Brázda.