Muž, který byl zatčen koncem března ve Vyšních Lhotách na základě ruského mezinárodního zatykače, opustil věznici v neděli, protože Rusko neposlalo v předepsané lhůtě originál mezinárodního zatykače.

Podle Staševského to jen dokládá, že kauza údajné zpronevěry 231 miliónů dolarů, kvůli které je v Rusku téměř deset let stíhán, je politicky vykonstruovaná a obvinění nemá reálný podklad. "Ten zatykač totiž nemá žádné opodstatnění, a proto s ním má ruská justice problém," řekl v pondělí Právu propuštěný vězeň, který nyní vyčkává v azylovém táboru ve Vyšních Lhotách, zda mu český stát na druhý pokus udělí politický azyl.

Státní zástupkyně Petra Tittková, která má případ na starosti, nebyla v pondělí k zastižení, její nadřízený ale důvod propuštění potvrdil s tím, že jde o unikátní případ. "Ještě se nestalo, že by zatykač ze zahraničí v předepsané lhůtě nepřišel," řekl.

Jde o politickou kauzu, tvrdí ochránci lidských práv

Ilja Staševskij má problémy s ruskou policií od roku 1998. Jako bývalý šéf Moskevské inovační banky měl podle vyšetřovatelů odčerpat 231 miliónů amerických dolarů ze státních peněz určených na modernizaci letadel MiG. Podle organizací, které se zaměřují na ochranu lidských práv, jde o politickou kauzu a Staševskij se stal v Rusku jen obětním beránkem.

Koncem 90. let si odseděl déle než rok v ruské vazbě, kde zažil podle svých slov brutální mučení a odešel s podlomeným zdravím. Dnes je z něj invalida, který chodí o berlích.

Posledních sedm let žije se svou rodinou v České republice, kde mu ministerstvo vnitra povolilo pobyt. Žádost o azyl sice odmítlo, ale uznalo tzv. překážku vycestování, protože nelze vyloučit, že by se mohl po návratu do rodné vlasti stát obětí nelidského zacházení.

Rusko na Staševského vydalo v roce 2005 mezinárodní zatykač. Zatčen byl ale až koncem března 2007 v uprchlickém středisku ministerstva vnitra ve Vyšních Lhotách, kam přišel na druhý pokus požádat o udělení azylu.

Český helsinský výbor ostře proti zatčení

Proti zatčení ostře vystoupil Český helsinský výbor. Staševskij byl totiž po celou dobu v úzkém styku s policií, soudy i ministerstvem vnitra. Všem byla informace o zatykači známa, přesto dosud zůstával na svobodě.

Cizinecká policie například loni v červnu, tedy v době, kdy po něm už rok pátral Interpol, prodloužila dlouhodobý pobyt na území ČR. Nikdo přitom nedokáže říct, zda tehdy pochybila cizinecká policie v Praze, nebo chybovala severomoravská policie, která Staševského v březnu zatkla, a ásledně i státní zástupkyně a soudce, kteří ho drželi 40 dní ve vazbě.

"Celá záležitost z června 2006 byla předána k prošetření oddělení vnitřní kontroly, zda při povolení pobytu nedošlo k pochybení z naší strany," řekla Právu mluvčí pražské cizinecké policie Nela Gajdušková. Státní zástupkyně Petra Tittková ani ostravský soudce Miroslav Studnička, který rozhodoval o vazbě, nebyli v pondělí na svých pracovištích k zastižení.

Český helsinský výbor ve svém protestním prohlášení, adresovaném Vrchnímu soudu v Olomouci, tvrdí, že pochybil především soudce. "Rozhodnutí o vzetí do vazby přichází v úvahu pouze v případě, že je to nutné pro zamezení útěku osoby, o jejíž vydání jde. Z rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě není patrná žádná konkrétní skutečnost zakládající obavu z útěku, která by soudem byla zjištěna," uvedl František Valeš z Českého helsinského výboru s tím, že rozhodnutí je nezákonné a odporuje i Listině základních práv a svobod.