Článek
Od března loňského roku, kdy byl zaznamenán první koronavirový případ, zemřelo na území České republiky s nemocí covid-19 celkem 23 083 lidí. Ti zvýšili tzv. nadměrnou úmrtnost. Ta udává, o kolik se v procentech zvedl počet mrtvých oproti průměrnému počtu úmrtí v letech 2015 až 2019, kdy žádná pandemie na světě nebyla.
Během první vlny se Česko drželo. I díky včasným opatřením počet úmrtí nijak dramaticky nestoupal, zatímco na čele se nechtěně přetahovala Belgie s Británií. V obou těchto zemích se v dubnu úmrtnost zvýšila o více než 100 procent.
V lednu zemřel na Slovensku rekordní počet lidí
V České republice se situace začala dramaticky zhoršovat až po prázdninách. Tedy v období, kdy došlo k rozvolnění všech opatření a lidé žili prakticky bez omezení. V polovině srpna poprvé překročila hranice nadměrné úmrtnosti 10 procent a od té doby rychle stoupala.
Vrcholu dosáhlo Česko na začátku listopadu, první listopadový den byla úmrtnost o 105 procent vyšší než ve stejný den v průměru zmiňovaného období 2015 až 2019. O týden později pak vystoupala na 108 procent. Nejblíže Česku byla v té době Belgie s 84 procenty nadměrného úmrtí.
ČR má v přepočtu jedenáctkrát víc případů za 14 dní než Německo
Zatímco Belgii se ale z nejhoršího podařilo vyhrabat a ke konci ledna letošního roku už se dokonce dostala do záporných čísel (to znamená, že úmrtí má méně, než se podle průměru z minulých let očekávalo), Česku se od listopadu podařilo křivku snížit jen na 45 procent nad průměr. Vede si například výrazně hůře také oproti státům jako USA či Brazílie, které patří v absolutních číslech koronaviru mezi špičku.
V porovnání se sousedními státy si podobně špatně vede ještě Slovensko, poslední data odtud jsou ale z prosince, kdy měli Slováci 62procentní nadměrnou úmrtnost, Česko v té době bylo na necelých 43 procentech.
