Článek
Autoři Metropolitního plánu respektují sídliště jako autorská díla, navrhují však možnost je dotvořit v souladu s jejich charakterem a původními koncepcemi. Privatizace bytů totiž sice zamezila degradaci sídlišť, současně ale také zabránila jejich přestavbě i kultivaci prostranství mezi domy.
Veřejná vybavenost
Aby se sídliště vyhnula sociálním problémům, je nutné usilovat o rozmanitou skladbu jejich obyvatelstva. Ideálem tedy je doplnit sídliště o různorodější nabídku bytů i o nové objekty občanské vybavenosti. Pro umístění budov plánuje Metropolitní plán vymezit určité plochy (většinou na nedokončených okrajích sídlišť) a stanovit jim podmínky pro zastavění.
Park ve volné zástavbě
Návrh Metropolitního plánu věnuje velkou pozornost veřejným prostranstvím na sídlištích. Nazývá je nově Park ve volné zástavbě. Už samotný název ukazuje, že je vnímá jako hodnotnou a nedílnou součást kompozice sídlišť i celého systému pražských parků.
Zabránit úpadku sídlišť
Analýza vývoje sociální struktury velkých pražských sídlišť mezi lety 2001 a 2011, zpracovaná Sekcí strategií a politik IPR Praha, zkoumala šestnáct sídlišť s celkově 312 tisíci obyvateli a porovnávala, jak se tato místa liší od ostatních částí Prahy. Vyplynuly z ní i určité nepříznivé trendy. Jde především o úbytek obyvatel, nebo např. stárnutí populace. Hrozícímu plíživému úpadku sídlištních celků se proto návrh Metropolitního plánu snaží zabránit.
Metropolitní plán
Územní plány obecně určují pravidla pro výstavbu a územní plánování. Díky Metropolitnímu plánu bude Praha určovat obecné podmínky kde, a jak se bude stavět a jakým způsobem se bude dále rozvíjet. Obyvatelé hlavního města by se nového Metropolitního plánu měli dočkat v roce 2023. Příští rok na jaře k němu budou moci vznášet vlastní připomínky, čímž mohou ovlivnit jeho podobu.