Hlavní obsah
Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček

Očima Saši Mitrofanova: Pupeční šňůra přestřižena, děti totality brečí

Na dostavbě elektrárny Dukovany se nebudou podílet firmy z Ruska a Číny. Rozhodla o tom Sněmovna. Pojistí to Senát. Už dříve s tím souhlasila vláda. V tomto soukolí postrádáme prezidenta republiky. Ten je obvykle na straně Ruska a Číny, i kdyby trakaře padaly. Až bude zákon schválen Senátem, dostane ho k podpisu. Uvidíme, jestli se v něm hne příslušnost k české státnosti, anebo zda opět zapracuje pupeční šňůra, která ho poutá k východním autokraciím.

Alexandr Mitrofanov Foto: Milan Malíček
Očima Saši Mitrofanova: Pupeční šňůra přestřižena, děti totality brečí

Při projednávání příslušné normy ve Sněmovně hlasitě brečely děti totality, kterým zlí demokraté brali naději, že se přece jen vrátí staré dobré časy, kdy Čechy, Morava a Slezsko pod vedením jejich předchůdců či pod kuratelou některých z nich patřily do sféry východních despocií a oni z toho profitovali.

Nešlo pouze o komunisty, přidali se k nim nacionalisté. Totalitáři všech barev opět po čase spojili se. Hlasování o vyřazení Ruska a Číny z účasti na strategickém projektu České republiky nebylo jen rozhodováním o budoucnosti české jaderné energetiky. Stalo se součástí úporného přetlačování, které se vede dnes a denně o to, kam bude Česko v dalších desetiletích patřit. Vyvrcholí to v říjnu sněmovními volbami a později volbou hlavy státu místo proruského a pročínského Miloše Zemana.

Kšaft odcházejícího otce autoritářů českých je zjevný. Země by po něm měla pokračovat v plíživém odklonu od Západu. Totéž si přejí komunisté a nacionalisté. Nejsou spokojeni s modelem, který nabízí euroatlantická civilizace. Více jim vyhovuje ruský, nebo čínský model.

Základní rozdíl mezi modely, které určují rámec života lidí, spočívá v tom, zda může jedinec samostatným úsilím, za použití svých schopností a práce dosáhnout stavu, kdy se cítí spokojený. Anebo zda bude muset hledat cestu k osobnímu úspěchu přes posluhování Straně či Vůdci. Všechno ostatní jsou důležité, ale v konečném důsledku přidružené detaily.

Přechod před třiceti lety od reálného socialismu ke kapitalismu, jinými slovy od nesvobody ke svobodě vůbec neznamená, že čas nepoteče zpátky. Stačí se podívat na Maďarsko a Polsko a přesvědčit se, že hlubinná touha po nesvobodě, podřízenosti silným a ponižování slabých oblečená do různých hávů je tak silná, že dokáže zachvátit většinu obyvatelstva. V Česku sahají podobné kořeny rovněž hluboko. Model KSČM vymírá, model ANO je již okoukaný, model SPD je neměnný, a nově se rýsuje model Přísaha.

Odříznutí od českých strategických plánů dvou států šířících nesvobodu a toužících po zmnožení vlivu ve světě a podřízení co největšího počtu lidí je proto přestřihnutím letité pupeční šňůry.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků