Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Aligátor a alfa samci

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Co se stane, když si přinesete starého aligátora domů a obětujete možnost rodiny vykoupat se ve vaně kvůli čestnému útulku pro dosluhující zvíře? Třeba nic. Ale taky se může stát, že aligátor předvede, že je stále dravý predátor, byť mu mnoho zubů v tlamě nezbývá.

Co aligátor smí a co nesmí, nemá rozhodovat samotný plaz. Od toho jsou zkušení zoologové. Profesor Jan Kysela, veličina v oboru, který se zabývá možnostmi krocení predátorů, jimž nestačí Ústavou předepsaná vana, má jasno: na prezidenta Miloše Zemana má být podána jak kompetenční, tak ústavní žaloba zde. Tento aligátor ohrožuje rodinu, která mu dala živobytí, protože kašle (může vlastně plaz kašlat?) na to, co smí a co si nikdy nemůže dovolit.

Rozjel se především proto, že dva muži, kteří mají povinnost pohromě zabránit, se chovají nikoli jako státníci, ale jako žrádlo pro predátora. První vicepremiér je pudink a premiér je jogurtík. Sám plaz, kterému se podařilo dostat se do středu pozornosti a přebít obrovskou demonstraci na Letné, připomíná surströmming zde. Ale, jak vidno, ochotných konzumentů má stále dostatek.

Nechme prozatím stranou teoretickou úvahu o kvalitě společnosti, na jejímž vrcholu beztrestně řádí shnilý sleď. Pojďme spíše teoreticky nastínit, kudy z této situace. Nemám teď na mysli probírání variant, co se stane dnes večer na schůzce prezidenta, premiéra a prvního vicepremiéra a co se bude v technické rovině odehrávat dál. Jsou to potřebné spekulace, ale v pozadí je větší problém: jak vyloučit aligátory, jogurtíky a pudinky z rozhodování o životě občanů?

Nejbytelnější řešení je porazit je ve volbách. Zemana z Hradu už žádná pozemská síla nedostane, ale když se tolika lidem v zemi jeho vládnutí hnusí, mohla by politická reprezentace sebou pohnout více a účinněji než před volbami v roce 2018. Jinými slovy by se mohli kandidáti na prezidentský úřad objevit mnohem dříve, než se to stalo v roce 2017. Zatím máme jen jednoho neoficiálního, ale jistého, Pavla Fischera.

Větší pokrok je však patrný mezi politickými stranami, které se zúčastní sněmovních voleb. S užitečným nápadem přišel šéf STAN Vít Rakušan a první ohlas nebyl beznadějný zde.

Samozřejmě se ihned rozezvučelo množství hlasů, že nic takového nepřichází v úvahu ať už z toho, či jiného důvodu. Neoblomní jsou Piráti. Tak dlouho hlásali, že nejsou ideologickou stranou, až se ukazují jako největší ideologičtí alfa samci.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Je jasné, že Rakušanův návrh je netradiční a plný problémů. Aligátor ale pleská tlapami za dveřmi obýváku.

Reklama

Výběr článků

Načítám