Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Žádná změna, propuštění Savčenkové nelze přeceňovat – Alex Švamberk

Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Propuštění ukrajinské pilotky Nadiji Savčenkové je bezesporu významným krokem zvláště v době sílících střetů mezi vládními silami a separatisty na Donbasu. Následující výroky ukrajinského prezidenta Petra Porošenka o nemožnosti dobýt Donbas silou ani slova Kremlu, že může podpořit snahu Ukrajiny o kontrolu nad Donbasem, však nelze přeceňovat. Propuštění se hodilo oběma stranám.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Prezident Porošenko může ukazovat svaly, že bez boje zachránil ukrajinskou vlastenku. Moskva zase může být ráda, že se jí zbavila, aniž by ji to cokoli stálo.

Verdikt soudu, že se Savčenková podílela na vraždě dvou ruských novinářů, když na ně údajně navedla minometnou palbu, nikdo nezrušil, takže pro příznivce Putina je to stále odsouzená brutální banderovka, která se ničeho neštítí.

A pro Kreml je lepší, když není v ruském vězení, kde by mohla opět vyhlásit hladovku a třeba i umřít.

K tomu by Moskva byla ráda, kdyby Evropská unie neprodloužila sankce na bankovní, energetický a obranný sektor, které vyprší na konci července. Mnohé země EU je už nepodporují a vlídný krok v případě Savčenkové by tomu mohl napomoci.

Naopak Ukrajinci mají doma svou hrdinku, která dokázala vzdorovat tlaku Ruska a nenechala se zlomit. Nikdo už nebude pátrat, co se na Donbasu před dvěma lety odehrálo. Díry jsou nejen v ruských obviněních, že naváděla palbu na ruské novináře v době, kdy už byla údajně zadržována.

Speciální úkol, nebo hazard?

Zůstává také otázkou, co na východě Ukrajiny dělala. Proč se vycvičená pilotka vrtulníku přidávala k dobrovolnickému praporu Ajdar a nebojovala v řadách ukrajinských ozbrojených sil? Měla nějaký zvláštní úkol, nebo byla jenom nezodpovědná? To se pravděpodobně nikdy nedovíme, obraz hrdinky – a Savčenková hrdinkou skutečně je, jak se ukázalo ve vazbě – není radno špinit.

Přeceňovat však nejde ani vyjádření mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova, že je Moskva ochotna podpořit ukrajinské nároky na oblasti ovládané separatisty, je-li to vedeno humanitárními důvody.

Zní to hezky zejména před jednáními o sankcích, ale ona podmínka v závěru umožňuje Moskvě lavírovat, pokračovat v obstrukcích a vytvořit trvalé provizorium, kdy de iure bude Donbas součástí Ukrajiny, ale Kyjev ho nebude mít pod kontrolou. Osud Podněstří to ukazuje jasně.

Porošenkův výrok, že vojensky nelze dosáhnout návratu Donbasu, působí jako příklon k realistickému řešení situace na východě Ukrajiny, je to však spíše vzkaz nacionalistům v zemi, kteří by nejraději vytáhli na Doněck a zkusili ho dobýt.

Problematický Ajdar

Ostatně Savčenkovou vítali dobrovolníci praporu Ajdar, o němž organizace Amnesty International ve zprávě ze září 2014 napsala, že se dopouštěli různých zločinů včetně unášení lidí, jejich zadržování, bití, rabování a vymáhání výkupného. Několik desítek příslušníků Ajdaru bylo dokonce stíháno.

Domnívat se tudíž, že na Ukrajině dochází k podstatným změnám, by bylo iluzí. Vždyť ministr vnitra Arsenij Avakov odmítl zrušit, a dokonce podpořil denunciační server Myrotvorec, jenž zveřejnil seznam novinářů, kteří se akreditovali u úřadů neuznávaných separatistických lidových republik na Donbasu, a na kterém jsou i žurnalisté BBC, Reuters nebo čeští reportéři Miroslav Karas a Vít Pohanka.

„Považuji za nepřijatelné a nemorální mít jakékoli kontakty se samozvanými okupačními úřady,” řekl Avakov na adresu novinářů a pochválil server, že bojuje s okupanty. Tím, že web zveřejnil i kontakty na novináře včetně telefonních čísel, která používali, se ministr nezabýval.

Ve vyspělých zemích platí zákon na ochranu osobních údajů, podle kterého by bylo možné server stíhat, a ne jej hájit slovy, že sami novináři tyto údaje poskytli „banditům okupačního režimu“.

Ne že by snad novináři nedělali problémy, neměli tendenci do všeho vrtat, nemínili si zjišťovat informace, které by režim raději nechal u ledu, ale v demokraciích platí pravidlo, že se jim v tom nebrání. Touto činností pomáhají demokracii chránit. Oligarchy ovládaná Ukrajina však má podobně jako putinovské Rusko k demokracii docela daleko.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám