Hlavní obsah
Alexander Tomský Foto: Jan Handrejch, Právo

KOMENTÁŘ: Vánoční - Alexander Tomský

V poslední době jsme svědky zavilých útoků nejen na křesťanství, ale i na vánoční svátky, což je zvláštní, neboť je kdekdo slaví i bez víry. V Anglii kupodivu více méně konzervativní The Daily Telegraph, ten ale férově přináší i polemiku opačnou.

Alexander Tomský Foto: Jan Handrejch, Právo
KOMENTÁŘ: Vánoční - Alexander Tomský

Námitka, že byl Jošua pořečtěn na Ježíše (latinsky pak Iesus), je malicherná, ale nesrovnalosti v evangeliích nesvědčí proti nim, lidová tradice nemůže být jednotná, i když je podivné, že by římský guvernér Publius Sulpicius Quirinius nutil těhotnou Marii s manželem cestovat sto kilometrů z Nazareta do Bejt Lechem (בֵּית לֶחֶם), domu chleba a rodné vesnice krále Davida? Je sice pravděpodobné, že se daňoví poplatníci registrovali v místě bydliště, ale kdoví, nemuselo jít nezbytně o propagandu potvrdit Mesiáše židům v tradici bible a neexistenci příběhu to nedokazuje.

Zato u nás zavelel do zbraně nový internetový informátor (založen 28. 10. 2018) Deník N a autor filipiky pochybnosti nemá: „Podobně jako každé dítě přijde dříve či později k nevyhnutelnému zjištění, že Ježíšek neexistuje, dospěli k podobným závěrům i ti, kteří se pokoušeli nalézt o Ježíšovi zprávu v dobových pramenech.”

Absurdnější tvrzení si nelze představit, jak jistě potvrdí každý, kdo přežil ve zdraví svou dětskou víru a pochopil onen laskavý klam rodičů, který měl vtisknout dětské duši podivuhodnou zkušenost, že sám život je zázrak a dar, a prožíval za temné noci slunovratu útulné kouzlo domova v kruhu své vlastní svaté rodiny. Dnešní atak na přirozenou autonomní rodinu má pro symboliku betléma snad ještě větší význam než v časech stabilní společnosti.

Dogmatické vyžadování precizních historických faktů je předsudkem pošetilého empirického racionalismu, jemuž podléhá Západ někdy od poloviny 18. století. I kdybychom mohli přesně určit místo a datum Ježíšova narození, měli mediální dokumentaci s vyloučením fake news z toho zapadlého kouta římského impéria a snad i důvěryhodnější svědectví o jeho působení, než ji podávají evangelia, a třeba i lékařské potvrzení zázraků, nic by to nevěřícímu nepomohlo. Představa Boha, jenž vstoupil do dějin a narodil se jako člověk, je totiž v dějinách lidstva naprosto absurdní.

I když ne tak docela. Někdy od 5. století před Kristem dochází v Řecku k demytologizaci bohů (což měli židé přikázáno od zjevení na Sinaji), a tím i objevu jedinečnosti božského „za” kosmem. Filosofové počínají popisovat svou transcendentální zkušenost v meditaci o božském, a to nejen v tradičních kategoriích pravdy, dobra a krásy. Vzhledem k objevu vyššího řádu psyché boží přitažlivosti vznikl neřešitelný rozpor mezi příčinou bytí a nedokonalým světem, z něhož má lidskou duši onen neznámý Bůh vysvobodit. Problém zanikl vírou ve vtěleného božského spasitele a ústup polyteismu v Říši římské umožnil křesťanství prázdné místo vyplnit. V dnešním racionalisticky omezeném vesmíru na rozdíl od starověku zaniká i sama zkušenost toho, co člověka přesahuje. Snad proto pozvala před Vánoci Cambridgeská univerzita dva eminentní učence anglického filosofa Rogera Scrutona a kanadského psychologa Jordana Petersona, aby o své zkušenosti a smyslu transcendence diskutovali.

Pro většinu lidí, je ale boží hod dnem, řečeno s Karlem Čapkem „kdy se láska neosvědčuje kázáním, nýbrž darováním nových košil nebo velbloudích papučí. Jeho sláva není v praporech a průvodech, nýbrž ve slavném sedění doma. Je to nejhmotařštější ze všech svátků, ale jeho jarý materialismus mu kupodivu nic nebere na jeho obzvláštní svatosti. Naopak je možno, že jiným našim svátkům a oslavám se nedostává skutečné svatosti proto, že jsme si nezvykli je světit hmotně, s kyprým a nadšeným materialismem vánočních dnů.”

Alexander Tomský

Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.

Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.

Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.

Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.

Vánoce zázračně přežily smrt křesťanství a dost možná se jejich slavitelé na původ svátku jednou rozpomenou.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků