Hlavní obsah
Václav Klaus mladší Foto: Petr Horník, Právo

KOMENTÁŘ: Suverenita České republiky - Václav Klaus ml.

Argumentací „ad hominem“ se snažíte vyvrátit oponentovo tvrzení poukazováním na jeho jiné názory, případně i na jeho skutečné či domnělé osobní nedostatky. Taková argumentace je špatná. Například, argument typu „X je špatný člověk, tudíž je jeho názor mylný“ je logicky chybný.

Václav Klaus mladší Foto: Petr Horník, Právo
KOMENTÁŘ: Suverenita České republiky - Václav Klaus ml.

Proto ani dnes nebudu popisovat rozličné osoby, s jejich hloupostí, lstivostí, stádností, a tak všelijak podobně, (to by bylo ad hominem), ale samotnou podstatu věci, o kterou minulý týden šlo, a rozproudily se okolo velké vášně. Šlo o suverenitu České republiky, o suverenitu českého parlamentu.

V České republice dramaticky roste počet zákonů, které regulují občanům život. Kdybych zůstal u školství, řeknu, že před dvaceti lety jsme neměli žádný školský zákon (a učili jsme), dnes máme asi 300 stran Školského zákona, zákon o pedagogických pracovnících a další a na ně navazující desítky vyhlášek a podzákonných norem (metodické pokyny a tak).

A takhle je to u všeho.

To je samo o sobě špatně. Přináší to nepřehlednost a složitost. Ničí to svobodné aktivity jednotlivců, firem, škol …

Ovšem!! Třeba by mohl nějaký politický subjekt (hnutí občanů) proti tomu začít brojit. Získat podporu veřejnosti, vyhrát volby a změnit to. Tomuto procesu se říká demokracie, vláda lidu, od něhož pochází veškerá moc.

Jenomže nepochází, protože už nejsme suverénní zemí. Podpisem Lisabonské smlouvy jsme se suverenity vzdali. Ne celé, ale čím dál větší. U zákonů, které český parlament přijímá – zhruba tři pětiny pochází z EU. Jsou to nařízení a směrnice EU. Za vlády premiéra Sobotky 53 % přijatých zákonů bylo evropskou implementací, v prvním roce Babišovy vlády číslo stouplo na 57 %.

U „normálních“ zákonů je předkladatelem buď vláda (tyhle zákony často projdou, pokud neselže vládní většina) nebo skupina poslanců. Ten, kdo zákon předkládá, si připravuje argumenty, aby to obhájil, proč je nutné zákon přijmout. Sněmovna se pak o návrhu zákona několikrát „hádá“, zda je dobrý či špatný a několikrát o něm hlasuje. Zákon se přetřásá minimálně 3x, dá se několikrát navrhnout jeho zamítnutí. Dá se to také různě protahovat.

Ale u „evropských“ implementací – to přinese nějaký ministr a řekne: „Implementační lhůta uplyne 12. dubna, tak vás žádám o schválení.” Hotovo. Takový zákon se schválit musí, jinak by nám (republice) hrozila obří pokuta za každý měsíc, co jsme implementovali pozdě, a ještě nějaké procesy u Evropského soudu. Drtivá většina poslanců to proto schvaluje stylem jak „poslankyně dojička“ za soudruha Husáka. Fik, ruce nahoru a jdeme dál.

Co je důležité – často jde o zákony, které by za normálních okolností sněmovnou nikdy neprošly (nemají podporu českých občanů, tj. ani jejich zástupců ve sněmovně), dostaly by minimum hlasů a často by je ani nikdo nenavrhnul. Jde často o důležité zákony: Evropský zatykač, Zákon o pobytu cizinců, GDPR, a tak dále… Věci, které nechceme, nebo je chceme jinak – ale přijmout je musíme takhle.

Bizarní je, že tato nařízení nejsou jen přeložena do češtiny a platná, ale sami si je musíme sepsat a pak dělat, jako že jde o normální zákony a schvalovat je.
Občas je možnost si část zákona upravit – třeba snížit výši pokuty pro obce u GDPR (pokud tedy původní směrnice to nevyžaduje, to pak ne)

Lidi to takřka vůbec nevědí. Nevědí to, že ztrácíme kontrolu nad touto zemí. Že tu ze tří pětin nevládne Babiš a spol., ale Merkelová s Junckerem a Bruselem.
Když je volební kampaň, kandidáti se předhánějí v srdečných úsměvech a slibech, co vše občanům zajistí. Ale žádný z nich neřekne „já budu z 60% hlasovací automat, co jen implementuje EU zákony a z menší části tedy budu nějak konat, jak vám slibuji (možná)“.

Já jsem taky občanům něco sliboval, a tak ta bezmoc při větší polovině zákonů je šílená. Nebo abych byl přesný, pro mě je šílená. Šílené je, že jsem občas pro některou verzi takových zákonů sám hlasoval. Protože třeba senátní úprava aspoň něčemu trochu ulevila (třeba menší pokuty u GDPR), tak volíte menší zlo.

Asi jako kdybyste měli zákon, že vám uříznou nohu – vy ho musíte schválit, ale aspoň se tam dá, že vám tu nohu uříznou až pod kolenem. Vy ale vůbec nechcete, aby vám řezali nohu. Nechcete třeba GDPR vůbec (já vím, mám blbé příměry poslední dobou).

Václav Klaus ml.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.

Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).

Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.

Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.

Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.

Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz

Více o autorovi 

Komentáře autora

Facebook autora

Česká republika ztrácí den za dnem svou svrchovanost, český parlament z více než poloviny odmávává cizí zákony, které nejsou ve prospěch našich občanů.
Je vám to jedno? Mně to vadí strašně.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků