Hlavní obsah
Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky

KOMENTÁŘ: Řecký premiér v osidlech marxistických pouček - Alex Švamberk

Levicový řecký premiér Alexis Tsipras, který před dvěma týdny podal demisi, si za půl roku v čele Řecka mohl připadat jako při opakování studií marxismu. V praxi se setkával s poučkami, s nimiž přišli před sto a více lety klasici marxismu-leninismu. Přitom poznal, že mnohé jsou stále platné. Naposled to pocítil po své demisi, kdy se z jeho strany odštěpila radikální levicová Lidová jednota.

Alex Švamberk Foto: Tomáš Reiner, Novinky
KOMENTÁŘ: Řecký premiér v osidlech marxistických pouček - Alex Švamberk

Ve víru událostí si asi Tsipras neměl šanci uvědomit, že odchod 25 nejradikálnějších poslanců z dosluhující vládnoucí strany SYRIZA je typickým projevem dětské nemoci levičáctví, o které psal Vladimir Iljič Lenin. Lidová jednota, kterou odtrhnuvší se radikálové sestavili, sice jako třetí nejsilnější strana v řeckém parlamentu měla šanci sestavit vládu, ovšem jen bloudi si mohli myslet, že by se jim to mohlo povést. Pravice s nimi do koalice nepůjde a zbytek SYRIZA taky ne - vidí v nich po moci toužící odpadlíky. Ve výsledku tak Lidová jednota levici v Řecku před předčasnými volbami oslabí, protože v průzkumech má už nyní SYRIZA jen malý náskok před pravicovou Novou demokracií.

Je to docela stylový závěr půlročního vládnutí levicové strany, která během svého působení mohla zjistit, že platné jsou i další analytické texty Marxe a Lenina, včetně jeho spisu Imperialismus jako vrcholné stadium kapitalismu. Tsipras viděl, že finanční oligarchie se nezměnila, stále se snaží kumulovat kapitál a generovat maximální zisk. Poznal, že bankéři rozhodně nemíní šmahem odepsat prostředky vložené do sporných půjček Řecku a pokusí se je za každou cenu získat zpět.

Své sliby voličům, že jim ulehčí, protože vymůže změkčení podmínek pomoci Řecku, premiér nesplnil. Tsipras nakonec pochopil, že v dnešním světě musí hrát podle stanovených pravidel a nelze bránit ani spornému sanování věřitelů dalšími půjčkami. Když přijal poslední pomoc od Evropské centrální banky, nezbylo mu než akceptovat její podmínky, ačkoli i Mezinárodní měnový fond tvrdil, že bez odepsání části dluhu a odložení splátek nemůže program pomoci Řecku fungovat. Paradoxně tak dal za pravdu Tsiprasovým názorům, což mu ale asi jen těžko přinese to pravé uspokojení, protože přijetí třetího balíčku pomoci vedlo k pádu Tsiprasovy vlády.

Hlavně však Tsipras poznal, že Engels měl pravdu, když psal o odumírání státu, byť klasik počítal s tím, že stát bude odumírat nebo usínat s tím, jak bude nastupovat nový společenský řád - komunismus. Případ Řecka jasně ukázal, že stát je skutečně oklešťován, což ale není důležité jen pro Řeky, ale i pro nás. Byť levicová řecká vláda byla regulérně zvolena a snažila se prosazovat požadavky obyvatel, neuspěla ani s požadavkem na zmírnění podmínek půjček. Suverénnímu státu byly věřiteli nadiktovány podmínky, jako by byl poraženou zemí. Bez ohledu na přání jeho obyvatel vyjádřené výsledky voleb, navzdory tomu, že pět let stejné podmínky nefungovaly a Řecko dusily.

Alex Švamberk

Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.

Komentáře autora

Můžeme si říkat, že Řekové si to zasloužili, protože nerozumnými půjčkami zadlužovali stát a ještě posílali do Bruselu zfalšované statistiky. Sami však moc dobře víme, že takto direktivně se EU chová ke všem svým členům, ať už jde o banality typu názvů potravin, což je případ rumu z tresti a pomazánkového másla, nebo o vážné věci. Žárovky se prostě zakázaly, množství energií z obnovitelných zdrojů se nadiktovalo včetně podílu bionafty a České republice, tradičnímu to producentovi cukru, byly určeny cukerné kvóty, které vedly k částečné likvidaci českého cukrovarnictví. Dále přitom pokračuje snaha Bruselu určovat, kolik která země má přijmout uprchlíků. EU sice vehementně popírá, že by byla superstátem, ale oklešťuje moc národních států, a jak se ukázalo v případě Řecka, ještě jedná v zájmu oligarchie, tedy v tomto případě zejména německých bank. Jako by v něčem měli ti klasici marxismu pravdu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků