Hlavní obsah
Miloš Balabán Foto: Petr Horník, Právo

KOMENTÁŘ: Oslabená Evropa ve světě konfliktů

Události posledních měsíců, kterým dominuje ukrajinský konflikt, znamenají i zásadní změny v geopolitickém vývoji, postavení a možnostech klíčových světových aktérů, především pak Spojených států, Číny, Ruska a Evropské unie. Střet o Ukrajinu je možné chápat jako definitivní konec unipolárního momentu historie, který nastal po pádu berlínské zdi a kolapsu SSSR a jeho spojenců, kdy se Spojené státy dostaly do pozice jediného světového hegemona, jemuž sekundoval zbytek Západu, včetně Evropské unie.

Miloš Balabán Foto: Petr Horník, Právo
KOMENTÁŘ: Oslabená Evropa ve světě konfliktů

Symptomy konce unipolárního momentu zde byly již dříve. Pád banky Lehman Brothers v roce 2008 odstartoval hlubokou ekonomickou krizi Západu a krvavé válečné konflikty v Afghánistánu a Iráku ho bezpečnostně oslabily.

Ekonomická krize Západu není úplně překonána. Zahraniční a bezpečnostní politika Spojených států je determinována šesti domácími problémy, které viceprezident Woodrow Wilson Center Aaron David Miller označil jako „smrtící“ dluh, deficit, nefunkční politika, závislost na uhlovodících, zhoršující se vzdělávací systém a infrastruktura.

Na druhé straně Atlantiku fiskální krize oslabila Evropu politicky, ekonomicky, bezpečnostně a sociálně. Důvěra v evropský projekt mezi občany unie výrazně poklesla.

Postup EU vůči Ukrajině zároveň ukázal špatný odhad možností unijní politiky a malou strategickou předvídavost vůči jednání Ruska.

Robert Kaplan z americké analytické společnosti Stratfor otevřeně napsal, že anexe Krymu signalizuje světu, že Rusko již není dále „zadržováno“  rozšířením  NATO a EU na východ a vytvářením „nárazníkových“ států jako Ukrajina nebo Moldávie.

Rusko startuje svůj asijský pivot. Jeho kontury vystupují do popředí v souvislosti s podepsáním obřího plynového kontraktu za 400 miliard dolarů mezi Ruskem a Čínou minulý týden. Přední americký novinář Charles Krauthammer  v listu Washington Post poznamenal, že kontrakt činí směšnými tvrzení americké vlády o tom, že Rusko je kvůli Ukrajině izolováno.

Nepromyšlená strategie přetáhnout Ukrajinu na stranu Západu má dopady i na USA. Jsou nyní nuceny koncentrovat svoji pozornost na Rusko a Evropu, což oslabí jejich vojenský tlak na Čínu v oblasti Asie a Pacifiku. Čína je tak mocností, která z ukrajinského konfliktu výrazně profituje.

Zároveň může dojít čtvrtstoletí od konce studené války ke vzniku dvou ostřeji vyprofilovaných a vzájemně soupeřících aliancí: čínsko- ruské a západní.  Jistě nepůjde o úplné opakování bipolárního soupeření z dob studené války (třeba i z důvodu reálií čínsko-amerického nebo rusko-německého obchodu), ale přesto se dá očekávat ostřejší boj za větší geopolitický a geoekonomický vliv, než tomu bylo dosud.

Jakou roli v něm bude hrát EU? Je to pro ni zásadní otázka. Stále malý zájem o volby do Evropského parlamentu, kde ukázkově vyčnívá Česko, dokazuje, že evropské politické elity si příliš neuvědomují zranitelnost Evropy rozdělené partikulárními národními zájmy. V čase, kdy přestávají platit dosavadní geopolitické jistoty, to není dobrá zpráva.

Miloš Balabán

Bezpečnostní analytik, od roku 2005 vede Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK Praha. Primárně se zabývá problematikou české a evropské bezpečnostní politiky. Publikuje v deníku Právo a v odborných časopisech se zaměřením na bezpečnostní politiku.

Více o autorovi 

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků