Hlavní obsah
Martin Koller

KOMENTÁŘ: Ohrožují nás bezpilotní letouny? - Martin Koller

Nejbližší válka je na Ukrajině a doufejme, že tam nejen zůstane, ale i brzy skončí. Teroristé řádí v Asii a Africe. Před nepřáteli nás chrání členství v NATO, takže můžeme klidně spát. Ale je to vše pravda?

Martin Koller
KOMENTÁŘ: Ohrožují nás bezpilotní letouny? - Martin Koller

Situace se bohužel poněkud liší od poklidných předvánočních představ. V posledních desetiletích se totiž válka výrazně změnila. Především získala řadu méně obvyklých podob. Jednou z nich je terorismus spojený mnohdy s organizovaným zločinem. Přitom stále aktuálnější problém tvoří transfer technologií a v neposlední řadě civilně-vojenské zbraně a technologie. K sepsání tohoto článku mne přivedla informace z oblasti Palestiny. Izraelská armáda se musí bránit proti teroristickým raketám, male i bezpilotním letounům. Samozřejmě se najdou jedinci, kteří si pomyslí, že blázniví Arabové a Židi se zase perou a nás se to netýká. Jenže to je bohužel omyl, neboť z terorismu se stal globální jev, který zneužije demokracii, kde jen může.

V době pražského summitu NATO jsem pro tehdejšího ministra vnitra Grosse připravil informaci o možnostech napadení budovy a účastníků. Bylo jich několik desítek. Mezi nimi figuroval i útok pomocí bezpilotního letounu. Pokud si někdo myslí, že jednotlivec či skupina osob nemohou vlastnit bezpilotní útočný letoun, náramně se mýlí. V této kategorii existuje široké spektrum možností od špičkových technologií za desítky miliónů dolarů až po konstrukce za pár tisíc korun.

Minulý týden se britská BBC zabývala otázkou vynutitelnosti platných evropských směrnic, které se zabývají provozem dálkově řízených modelů. Důvodem byl fakt, že výrobci hraček dodávají na trh technologicky vyspělé modely bezpilotních letounů vybavené kamerami. Většinou se jedná o takzvané quadrocoptery, což jsou v podstatě jednoduché vrtulníky. S nimi lze provádět nejen okukování sousedky, která se opaluje na své zahradě, ale rovněž průmyslovou i jinou špionáž. Při dostatečné nosnosti z nich lze i něco shodit. Podle evropských směrnic by se takový prostředek neměl přibližovat na vzdálenost menší než 50 m od jednotlivce a 150 m od větší skupiny lidí. Operovat by měl za viditelnosti minimálně 500 m horizontálně a 120 m vertikálně. Pro komerční využití by mělo být vystavováno povolení. Jenže kdo prokáže, zda nějaký quadrocopter byl ve vzduchu ve vzdálenosti 49 nebo 51 metrů? Vzhledem k elektrickému pohonu jsou takové vrtulníky téměř neslyšitelné, zvláště v městském hluku. Nejde však pouze o kamery.

To dobře vědí teroristé v Palestině a nejen tam. Dálkově řízené modely se již opakovaně staly efektivním útočným prostředkem. V Iráku bylo dokonce použito dětské autíčko naložené trhavinou, které vjelo pod vojenské obrněné vozidlo. V Palestině se opakovaně objevily modely letounů s kamerami i náložemi trhaviny. Na bojišti lze rušit dálkové ovládání, ale to se dá nahradit programem, takže z modelu je nezávislý a nezarušitelný robot. V běžném mírovém městě se navíc rušení nedá dlouhodobě používat, nehledě na široké spektrum frekvencí. Většina takových hraček je vyrobena z umělých hmot, což spolu s malými rozměry téměř znemožňuje jejich zachycení radarem.

V Evropě vyvstává do budoucna obrovský problém. Obtížně kontrolovatelná a místy i nepochopitelně podporovaná imigrace z islámských zemí povede dříve či později k nárůstu konfliktů a terorismu. To jsme viděli již ve Francii, Británii a Španělsku, kde jsou početné muslimské komunity. Mnozí jejich příslušníci se evidentně necítí být Evropany. A situace se zcela jistě nebude zlepšovat. Obecně lze říci, že bez ohledu na všemožné řečnění o mírumilovnosti a výmluvy všeho druhu mají muslimové v posledních desetiletích na teroristické útoky po celém světě téměř monopol.

V dohledné době nebude možné se vyhnout řešení rostoucího problému. Na jednu stranu lze obtížně omezovat výrobu a prodej dálkově řízených modelů, protože jednoznačně podporují žádoucí kladný vztah mladé generace k technice a technologiím obecně. Na druhé straně je třeba se připravit na možnost jejich zneužití iráckým nebo palestinským způsobem. Výhodou je pouze fakt, že naprostá většina hraček má příliš malou nosnost, než aby se dala zneužít. Ale jejich komponenty použít jdou. Dnes si dokáže šikovnější terorista vyrobit střelnou zbraň na tiskárně, trhavinu namíchat v kuchyni s využitím receptů z internetu a postavit model s dostatečnou nosností rovněž není velký problém. Výbušniny si lze aktuálně nasbírat jako houby i kolem Vrbětic.

Řešením rozhodně nejsou různé zákazy. Ty mají obvykle zcela opačný dopad. Ilustrativní ukázkou je výsledek boje proti střelným zbraním v Británii. Poté, co tam byly zakázány téměř všechny soukromé střelné zbraně, došlo k několikanásobnému nárůstu počtu kriminálních činů s jejich použitím. Zločinci neodzbrojili a černý trh začal vydělávat na obchodu s ilegálními zbraněmi. Občané se nemají čím bránit. Byrokratické řešení se opět ukázalo jako cesta do pekla.

Řešením pravděpodobně nebude ani tak zákaz prodeje modelů, stejně jako omezování možnosti obrany slušných občanů odebíráním jejich zbraní, případně stupidní registrace „nebezpečných“ vojenských vozidel typu Jeepů z druhé světové války v muzeích a sbírkách. Něco takového by bylo jen dalším zdůvodněním pro existenci armády drahých byrokratů v Bruselu i jinde, kteří parazitují na Evropanech víc než nepřizpůsobivé komunity.  Efektivním řešením je zákaz vstupu teroristů, včetně potenciálních do civilizovaných zemí. Nezabíjejí zbraně, ale lidé.

Martin Koller

Diplomat a podplukovník v záloze. Vystudoval Vysokou vojenskou velitelsko-technickou školu v Martině a také Filosofickou fakultu University Karlovy. V armádě působil jako výzbrojní náčelník a také technický analytik.

V roce 1993 odešel do civilu a pracoval jako obchodní rada a charge d’affair na misi v Kuvajtu a Iráku. Později působil jako analytik na ministerstvu obrany.

Je autorem několika publikací s armádní tematikou, podílel se na založení prezentační akce české armády Bahna.

Komentáře autora

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků