Hlavní obsah
Václav Klaus mladší Foto: Petr Horník, Právo

Slíbil jsem minule, že napíšu, proč je v létě léto, a vynechám politiku. Koneckonců vystudoval jsem matematiku a zeměpis (i ho léta učil), a přestože jde spíše o popisný předmět (viz název) a oproti matice „lehčí“ – tak to neznamená, že by ho lidé zas tak hrozně dobře znali.

Václav Klaus mladší Foto: Petr Horník, Právo
KOMENTÁŘ: Léto – Václav Klaus ml.

Nemyslím teda ani tak tu slečnu, která bodovala v uplynulém týdnu na internetu s „Naší planetě je jen 2019 let a už jsme jí stihli tolik zničit“.

U příčin vysokých teplot v létě taky vynechám vědátory, kteří letní vedra dávají do souvislosti s malým počtem elektroaut (to jsou ty auta, jak mají výfuk v elektrárně). V Norsku takové hice nejsou a mají tam elektromobilů spoustu. Takže 1. Je teplo, protože je léto. 2. Norsko leží daleko severněji, proto je tam chladněji.

Mimochodem v létě je rozdíl (třeba mezi Finskem a ČR) menší, neb severním zemím pomáhá mnohem delší den, více slunečního svitu (na severu Finska slunce v létě vůbec nezapadá), v zimě naopak. Norsko je pak jedno z nejteplejších míst takhle severně položených, ale to způsobuje Golfský proud a vliv oceánu.

Spousta lidí věří tomu, že jsme slunci v létě blíž. Pokud jsou to Australané či Argentinci – tak věří dobře. Nejblíž slunci jsme totiž 3. ledna a 4. července naopak asi o pět milionů kilometrů dál a vliv na teplotu na Zemi to má, ale dost malý (zimy na severní polokouli jsou o něco mírnější).

Země obíhá (asi 150 milionů kilometrů daleko) okolo Slunce po málo výstředné (tj. kružnici blízké) eliptické dráze, kde Slunce je v jednom z ohnisek. S definicí elipsy bych vás asi neměl otravovat, je léto – nicméně jde o množinu bodů, jejichž vzdálenost od dvou pevně daných bodů (ohnisek) je konstantní. Proto kdybyste chtěli elipsu nakreslit do písku – třeba dětem na táboře –, zarazíte dva kolíky (to budou ohniska), zavážete okolo nich provázek (delší než vzdálenost ohnisek), napnete a obkroužíte kolem dokola. Když budou ohniska hóódně daleko od sebe – dostanete hóódně „rozpláclou“ elipsu – takhle létají třeba nějaké komety, co přiletí jednou za 50 let. Když budou ohniska hned u sebe – bude to blízké kružnici, jako dráha Země.

Když jsme Slunci blíž (v zimě), letí Země rychleji (což popisuje druhý Keplerův zákon: „Plochy pokryté průvodičem planety za stejnou dobu, jsou totožné“ – ta definice je hrozná, obrázek většinou studenti pochopí, když nakreslíte schválně výstřednější (rozpláclejší) elipsu – aby to bylo „názorné“). V létě obíhá naopak Země pomaleji. Způsobuje to mimo jiné kolísání délky dne během roku – asi čtvrt hodiny na obě strany. Což je dost, takový je třeba časový rozdíl mezi Prahou a Ostravou. Ten někdy vidíme v televizi třeba při atletice, že v Ostravě už slunce zapadlo, kdežto za oknem v Praze ještě nikoli. Ještě silnější tento efekt býval za federace při akcích v Košicích, a když vezmeme dvě místa se stejným „časem“ v Evropě, najdeme i daleko větší extrémy: třeba na východě Slovenska – Humenné je poledne (dle slunečních hodin) v 11.16, kdežto nejzápadnější město Španělska Ayamonte má při pravém poledni na hodinkách již 14.32.

Resumé: s nastavováním číselníku slunečních hodin by se hodinář zbláznil, přičemž to nastavení východ-západ jde lehce – tam je posun stálý, v Ostravě přidáte čtvrthodinku. S tím zrychlováním a zpomalováním dne je to horší – ale v zimě slunce stejně moc nesvítí a na čtvrthodince zas tolik nesejde, když jsou sluneční hodiny hezky udělané – základní funkci plní.

Jinak Země se otočí okolo své osy za 23 hodin 56 minut a 4 vteřiny – ovšem to je údaj pro vědce. Lidi zajímá, kdy vrcholí Slunce, kdy je zase poledne – což je v průměru za 24 hodin. Tohle (rozdíl „hvězdného dne“ a skutečného „slunečního“) se nejlépe vysvětluje tak, že nějaký oblíbený student v první lavici vlevo je Slunce a pan učitel rotuje okolo své osy, ovšem zároveň se pohybuje před katedrou kolem studenta. No a pak je už učitel zase otočený přímo do třídy, rotace proběhla celá (23hod56´4´´), ovšem student Slunce je v tu chvíli trochu vlevo (pokud učitel obíhá jako Země proti směru hodinových ručiček a stejně tak se i otáčí) a pan učitel se musí ještě chvilinku pohybovat (to jsou ty necelé čtyři minuty), aby zíral přímo na inkriminovaného studenta a „bylo poledne“.

A protože se blíží konec hodiny (délka komentáře), přejděme k tomu, proč je v létě léto. Země není na tu oběžnou dráhu naražená jaksi kolmo, ale trochu nakřivo (úhel 23 a půl stupně), a tak s výjimkou dvou dnů rovnodennosti je buď natočená k slunci víc severním pólem (naše léto) nebo jižním. To způsobí, že je slunce v létě daleko výš na obloze. Například v Praze (50 stupeň severní šířky) je koncem září sluníčko v poledne 40 stupňů nad obzorem, v Liberci 39 stupňů – neb leží o stupeň severněji, na rovníku přímo nad hlavou (90 st.) a na severním pólu akorát začíná zalézat za obzor a nastane tam půl roku tmy – zkrátka vždy dohromady 90 stupňů to musí dát.
Koncem června je v Praze v poledne slunce 63 a půl (přesně o těch 23 a půl stupně, co je sklon zemské osy, výš než při rovnodennosti) nad obzorem, kdežto koncem prosince jen 16 a půl (zas o těch 23 a půl stupně méně). A to už je setsakra rozdíl. Paprsky v létě tak dopadají daleko víc kolmo a zemi daleko více zahřívají, země pak ohřívá vzduch, který je dole u země (směrem nahoru to rychle klesá). Navíc je den (to zahřívání) i delší. U nás asi o 8 hodin – tedy o třetinu, směrem k severu rozdíl rychle roste.

Proto je léto a teplo.

Tady hodina skončila, pro zájemce ještě něco k délce soumraku: Na pólech se slunce pohybuje pod nulovým úhlem – obíhá jakoby po kružnici okolo, soumrak trvá pár dní, pak slunce na půl roku zapadne a je tma. Vtip o Grónsku: Policista se ptá podezřelého: „Co jste dělal v noci z 3. října do 8. března?” :-)

Na rovníku naopak slunce zapadá zcela kolmo. To často pozorují bohatší Češi, že někde v teplých krajích trvá soumrak chvilinku – slunce zapadá takřka kolmo za obzor, ještě fotíme selfíčka se západem slunce a za chvíli je už úplná tma, nečekaně rychle pro našince. Naopak  někde v Norsku nebo Skotsku nám zase soumrak přijde podivně dlouhý – slunce tam zapadá pod menším úhlem.

Václav Klaus ml.

Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.

Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).

Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.

Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.

Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.

Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz

Více o autorovi 

Komentáře autora

Facebook autora

Přestávka. :-)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků