KOMENTÁŘ: Když mít se lépe znamená mít strach - Jiří Pehe

Zde jsou hlavní důvody.

1. Dřívější dominantní světové postavení Západu je stále více relativizováno prudkým ekonomickým vzestupem jiných částí světa.

2. Národní politika je stále více krátká na řešení stále většího počtu globálních výzev – od tlaků globálních finančních trhů až po masovou migraci.

3. Expandující techno-věda, která nám má usnadňovat život a vysvětlovat svět, působí stále více jako oživený golem, jehož šém se ztratil.

4. Informační přesycenost a interaktivita vedou k zveličování hrozeb. A také často k cílené manipulaci. Lidé se tak často nejvíc bojí jevů, které jim v dané zemi reálně nehrozí, a zároveň podceňují hrozby, kterých by se bát měli.

Přirozenou politickou reakcí na pocit „ztráty kontroly“ nad vlastním osudem jsou sliby politiku nacionalizovat. Vždyť kdo jiný než národní stát by měl svoje občany ochránit před rostoucí úzkostí z neznámého?

Jenže naše éra se vyznačuje další zvláštností. Relativní ekonomický blahobyt, kterého si západní společnosti užívají, už dávno nezávisí na výkonech národní politiky a na výkonech místních podnikatelů. Světové ekonomice vládnou nadnárodní korporace.

Ano, můžeme si dopřát iluze většího bezpečí tím, že se opevníme ve vlastním státě, ale bude to zároveň skoro jistě znamenat ekonomický úpadek. A to zejména v zemích, jako je Česko, jejichž ekonomika nestojí na vývozu surovin, ale na vývozu zpracovaného zboží.

Těžko řešitelný paradox současnosti zní: více otevřenosti, kterou si vynucuje zapojení do globální ekonomiky a nadnárodních integračních celků, přináší stále více jevů, které působí strach; více uzavřenosti zase znamená, že bychom sice měli některé věci politicky více pod kontrolou, ale exportně orientovaná ekonomika by začala chřadnout.

Pochopit, že nám ve vlastním zájmu nezbývá než úporně hledat rovnováhu mezi „globálním“ a „národním“ a že řešením nakonec nemůže být útěk ze stále více globalizovaného světa do „bezpečí“ národních států, ale naopak globalizace politiky, není snadné. Navíc se všude rojí politici, kteří oportunisticky tvrdí, že nás spasí právě jen pochod zpět do minulosti.

Izolacionismus slibovaný Donaldem Trumpem ovšem neučiní „Ameriku opět velkou“ a brexit nevrátí Velké Británii nic z jejího dřívějšího lesku. A případný rozpad Evropské unie by většině jejích členských států nezajistil nejen o nic větší blahobyt než dnes, ale ani o nic větší bezpečí.

Občané západních demokracií na to budou muset přijít sami. Než se tak stane, může bohužel nastat lecjaký karambol. Příštích několik let rozhodne, jak velké tyto karamboly budou.