Článek
Při svém nepokrytě předvolebním prohlášení ve světle blížících se podzimních krajských a senátních voleb se vymezil proti přijímání migrantů. A proti jejich příchodu určil jasný přístup: „Evropa musí co nejdřív uzavřít vnější schengenskou hranici, jak o tom mluvím už přesně rok. Tam můžeme – a tam bychom měli stavět plot. Ne na české hranici, ale tam. A to okamžitě“.
Z takových prohlášení člověk disponující kritickým myšlením neví, zdali se má dříve smát, nebo brečet. V prvním případě vytrysknou slzy přílišného veselí. V případě druhém se na závěr stejně začne hystericky smát. Jak jinak se vyrovnat s tak absurdním prohlášením? Vždyť při pohledu na mapu je zřejmé, že Schengenský prostor má převážnou část hranice mořskou.
A jak známo, takový plot se na vodě potopí. I dítko školou povinné ví, že mořské dno je velmi hluboké. Ledaže by snad vznikla divize Agrofertu, která se zabývá praktickým užitím schopností popisovaných v Bibli. Mojžíš dokázal poručit moři, aby se rozestoupilo. Kniha knih popisuje také zázrak chůze po vodní hladině. Nebo je snad na cestě plán Andreje Babiše směřující k jakési implozi Evropské unie a členských zemí Schengenského prostoru? Tak, aby zbyly jen státy vnitrozemské?
Jenže to už by asi prostor volného pohybu nestál ani za řeč. Bez Itálie, Německa, států Beneluxu, Portugalska, Španělska, Řecka, Baltských států, Polska, Švédska, Dánska a dalších zemí byl by ničím. Mimochodem o tom, že se nejedná o plot imaginární, symbolický, nenechal šéf Hnutí ANO nikoho na pochybách. V souvislosti s výše zmíněným je třeba říci jednu věc. Když už má mít Andrej Babiš nějakou politickou funkci, je dobře, že je ministrem financí a ne ministrem zahraničí. Nebo nedejbůh premiérem. Obě povolání znalosti geografie - a nejen jí - vyžadují. Ovšem i ministr financí by měl mít představu o tom, co je a co není možné.
Na závěr je třeba dodat, že je škoda, že Hnutí Ano prozatím nevyužilo alespoň krajské volby k vyvrácení tvrzení, že nemá program. Vždyť v krajích je toho tolik k rozhodování a vylepšení. Jejich reprezentace je přece ta, která má nejlépe rozumět místním poměrům. Ty zdokonalovat, zatímco vláda řeší otázky významu pro celý stát a má pod palcem také zahraniční politiku.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.