Očima Saši Mitrofanova: Jednoduché jak facka. Úvaha před zítřejší volbou

Mnohokrát jsem se přesvědčil, že i ty na první pohled nejsložitější věci mají jádro, které je jednoduché jak facka. Problém spočívá v tom, jak se k němu dostat. Často na hledání této cesty padne většina života a jsou i lidé, kteří na to nikdy nepřijdou. Stačí jim pocity, emoce a leckomu jen pudy.

Paradoxní je, že to jádro není emocí zbavené. Vystupuje v něm dobro a zlo.

Samozřejmě si pod těmito pojmy každý představuje něco jiného, ale shody se najít dají a týkají se velkých skupin lidí, kteří mají své hodnoty zařazené pevně a liší se tím od jiné skupiny. Zde končím teoretický úvod a zároveň odpovídám na otázku, jak toto všechno souvisí s volbami do Evropského parlamentu, které se v Česku (v jiných zemích EU je to jinak) konají zítra a pozítří.

V Estonsku vytvořili krátké video, v němž se podle mého názoru právě v kontextu těchto voleb dostali velmi blízko k zmíněnému jádru, jednoduchému jak facka. Je to v estonštině, kterou u nás umí málo lidí, ale titulky jsou v angličtině, kterou umí podstatně víc lidí, a kdo neumí anglicky, může smysl sdělení dostatečně pochopit z dění, které se odehrává zde.

A je to. Teď budu mluvit za sebe. Chci žít v míru a vzájemné úctě mezi lidmi různých národností, různých názorů, různých zvyků a odjinud, ale stejné tolerance jeden k druhému. Nikoli kvůli tomu, že patří ke stejné národnosti, mají stejný názor, stejné zvyky a pochází ze stejné obce. Právě proto nemůžu odevzdat svůj volební hlas úzkoprsým. Úzkoprsí se poznají podle toho, že pro ně neexistuje jiný základ pro uznání jiného člověka než to, že má stejnou národnost, stejné názory, stejné zvyky a pochází ze stejného kouta jako oni sami.

Pro mě je ukázkou úzkoprsého světa scéna venkovských strýců z Michálkova filmu Je třeba zabít Sekala zde.

Patří však do tohoto světa i nejeden nositel vysokoškolského titulu. Společný mají strach před okolním světem. Že se v něm neuplatní. Ze svého hlediska obvykle mají pravdu, neuplatní se. Zvěstovatelů tohoto strachu se před evropskými volbami vyrojilo víc než dost. Pro mě je mimořádně významné, že útočí proti lidem, kteří nesdílejí jejich zálibu, nálepkou, že jsou ti druzí „kosmopolité“.

Vím totiž, na koho navazují. Pro ty, kteří to neví, je odkaz zde.

Rozhodování, koho zítra nebo pozítří volit, je proto jednoduché jak facka. Bonus mají ti, kteří se dokázali tváří v tvář nebezpečí spojit.