Na zprávy a televizi skoro vůbec nekoukám – tak to pro mě byla ve městě novinka. V pondělí po osmé večer jsem se vracel z pracovního setkání k autu na Starém Městě a najednou šli proti mně lidi, co měli na transparentu napsáno „Justice“. Už to spíš tak schovávali pod kabát, neb to byli 30+ občané, šli domů a nechtěli dělat scénky po ulici.

A v pátek před obědem jsem se nemohl dostat od Sněmovny na schůzku na Vinohrady. Kolaps dopravy, k metru Malostranská to nešlo – tak jsem objel půl města, říkám si asi bouračka tramvaje a zacpaná křižovatka, nebo zas někde „zklidnili dopravu“ a něco uzavřeli a teprve v autě slyším nadšenou hlasatelku, jak hlásí, kolik stovek studentů demonstruje u Úřadu vlády a co volají o klimatu.

Rovnou vám jako pedagog a dlouholetý ředitel gymnázia řeknu, kdy má vyučovací hodina nejmenší přidanou hodnotu z hlediska vzdělávání. Je to ve chvíli, kdy v učebně není přítomen učitel. Proto jsme vždy párkrát za rok „na tajňačku“ měřili, kolik vteřin po zvonění se začíná ve třídě učit. A kdo se opakovaně objevil s nějakým blbým časem, měl s tím problém. Nebylo to ve sboru moc populární, ale odbory jsem tam neměl. A ta korelace s výsledky vzdělávání tam byla. Vzdělávacím výsledkům jsme se pochopitelně věnovali i jinak a systémověji, ale hodně věcí začíná takhle normálně a jednoduše – jako třeba „na tréninku jsme včas“.

Když není kantor ve třídě, tak se moc neučí. Když tam není student, jde o podobně negativní jev. Dokonce prudce rostoucí absence středoškolských studentů jsou jednou z nezanedbatelných příčin stagnace/úpadku českého školství. Těžko se s tím bojuje, třídní učitelé se bojí být zásadoví vůči rodičovským omluvám – nikdo se jich většinou nezastane. Plnoletí studenti si leckde mohou omlouvat absence sami – to jsem nikdy jako říďa nepřipustil (a možná jsem tím porušoval nějaký debilní předpis či zákon). Navíc jsme zavedli opatření, že kdo má víc než 15 % absencí v předmětu, nedostane žádnou známku a jde automaticky k rozdílové komisionální zkoušce. Taky to nebylo moc populární. Ale ve výsledcích státní maturity jsme byli jako škola vždycky první v republice.

No a teď máme stovky studentů, kteří v pátek nechodí do školy a chrání klima. Doba je tak pomatená, že pochybuju, že se nějaký třídní učitel či ředitel odváží je za to kázeňsky potrestat. Ale (pozor, nezpochybňuju právo se shromažďovat; právo blokovat dopravu už míň) každý by si přece měl rozhodnout (svobodně), zda chce studovat a být pak lékařem, právníkem nebo inženýrem, nebo chce být revolucionářem na plný úvazek jako Vladimír Iljič Lenin. Neboli každý den ani každý pátý den v pracovní době demonstrovat prostě nemůžete. To nejde.

K justici: Demonstrující protestují, že premiér navrhl na post ministryně spravedlnosti paní Benešovou a prezident (má k ní dlouhá léta politicky blízko) ji jmenoval. Tady moc tomu rozhořčení nerozumím, a to mi paní Benešová coby bývalá členka ČSSD fakt není blízko ani politicky, ani odborně. Jde o zcela ústavní krok. Babiš drtivě vyhrál volby, sestavil vládu (já hlasoval proti) – tak má právo vybírat ministry. Prezident Zeman vyhrál volby s převahou taky, a tak dle ústavy ministry jmenuje. Paní Benešová už jednou ministryní spravedlnosti byla, působila v úřednické vládě Jiřího Rusnoka. Spravedlnost se za její vlády moc nezlepšila ani zas asi moc nezhoršila, co se pamatuju.

A pokud jde o výtky, že bude sledovat zájmy prezidenta? Prezident přece disponuje právem milosti. K tomu, aby zastavil něčí trestní stíhání, nepotřebuje povolného ministra a složité intriky. Může to udělat, kdykoliv si zamane, a o znovuzvolení už neusiluje.

Větší nadšení médií ale budí ti študáci chránící naše klima a oteplování (za oknem tady v Peci mezitím zrovna chumelí – je květen). Aby bylo jasno, já se v lecčems shodnu, že se máme chovat šetrně k přírodě. Třídím odpad, neberu si v supermarketu na vše igelity a nechávám  na sebe mračit pokladní, že mám česnek a cibuli a vše možné jen tak, abych si nebral devět igelitových sáčků. Pivo kupuju ve flaškách vratných. Vodu piju z kohoutku doma a netahám si balenou. Kupuju radši české a místní zboží. Jezdím většinou metrem a tramvají po Praze (i teď v kvádru).

Takže skoro nejvíc mě při té minulé (větší) demonstraci ti mládežníci naštvali tím, jaký chlív po sobě zanechali na náměstí a u odpadkových košů – a vesměs to byly obaly z nadnárodních globálních řetězců sídlících tam okolo. No ale nejsem jejich maminka, tak radši pár myšlenek Iana Plimera, australského geologa a autora světového bestselleru o klimatu Heaven and Earth. Třeba aspoň dva z těch mladých – nebo jednoho – to přiměje k zamyšlení:

neboť 0) Lidé myslí stádně, šílenství propadají ve stádech a k rozumu přicházejí jen pozvolna, jeden po druhém.

1) Pokud je klimatická změna vinou člověka tak jistá, musí se okamžitě zastavit financování výzkumu dokazování těchto „změn“, zavřít všechny tyto instituty a ušetřené miliardy dolarů věnovat na výživu populace, šlechtění odolnějších plodin a podobně.

2) Dávno před industrializací byly doby, kdy bylo mnohem tepleji než dnes. Nelze je tedy zdůvodnit lidskou činností a tato období nebyla ani katastrofická, ani nevratná. Proto klimatické souručenství ze své mantry vytěsňuje historii, archeologii a geologii.

3) Vědecký konsenzus je z povahy věci nesmysl. Věda je založena na empirických datech. Příroda neposlouchá akademie věd, státní byrokracii, politiky ani aktivisty. ... Jakmile určitá skupina vědců vyhlásí konsenzus, takřka vždy v tom hraje roli jejich zájem o vlastní výhody a privilegia. Žádný vědecký objev nevznikl konsenzem. Vždy je učinili badatelé, kteří šli s kůží na trh a postavili se soudobému stavu poznání.

4) Spousta lidí na severní polokouli jezdí na dovolenou do teplejších podnebí a v USA se lidé za teplem běžně stěhují v důchodu. To jsou skuteční „klimatičtí uprchlíci“.

5) Kdybychom chtěli klima Země změnit, museli bychom zabránit bakteriím, aby dělaly to, co dělají, změnit oběžnou dráhu Země, dostat pod kontrolu variabilitu sluneční aktivity a mít schopnost ovládat výbuchy supernov.

6) Nejméně 95 % skleníkového efektu v atmosféře zajišťuje vodní pára.

7) Řada těchto lidí (Austrálie) tvrdí, že v důsledku uhlíkových emisí vzroste mořská hladina o metry. Často ale právě oni žijí přímo na pobřeží v luxusních domech koupených za peníze získané od bank, vlád a obchodníků s emisemi díky jejich ekokampaním.

8) Fotovoltaika byla vynalezena v roce 1839 a lidstvo tak mělo 170 let, aby získávalo obrovské množství elektřiny. Nestalo se, neb solární energie je beznadějně neefektivní.