Noty pro sjezd jsou napsány předem, a i když se konaly krajské sněmy, všichni zúčastnění vědí, že nelze prosadit nic zásadního, co by neschválil šéf a faktický vlastník ANO Babiš. Někteří komentátoři ironicky upozorňují, že dohodnut předem s Babišem bude muset být i počet případných hlasů proti jeho znovuzvolení do čela hnutí. Nebo si snad někdo opravdu myslí, že případný disident, který by Babiše odmítl podpořit, by mohl v ANO dál působit?

Krajské sněmy navrhly do čela hnutí jednomyslně Babiše a také přišly s nominacemi na posty místopředsedů. Může se sice zdát, že sjezd má určitou volnost, koho zvolí, ale těžko si lze představit, že zvolen by mohl být kdokoliv, koho Babiš nechce.

Někomu může politický subjekt, který takto ovládá jeho vůdce, imponovat, ale proč to otevřeně neříct? Proč hrát před veřejností frašku s cílem ji přesvědčit, že uvnitř ANO existuje cosi jako vnitrostranická demokracie? Vždyť v zahraničních médiích Babiš otevřeně říká: „ANO, to jsem já.“

A proč hrát dlouhodobě frašku na téma „hnutí“. Hnutí je přece cosi, co vzniká samo od sebe zdola, v občanské společnosti. ANO 2011, jak se subjekt oficiálně jmenuje, se sice zdánlivě v občanské společnosti zrodilo v podobě Akce nespokojených občanů, ale od počátku to byl především Babišův projekt. Ten ho oficiálně v roce 2012 převzal a v „hnutí“ se od té doby bez něj nemůže autonomně nic významnějšího stát.

Je sice pravda, že občas dochází ke sporům mezi různými skupinami politiků ANO na radnicích měst, ale je tomu tak především proto, že vůdce nemůže být všude. Jinými slovy, čím dále od Babišova bdělého pohledu se v jeho „hnutí“ něco děje, tím větší šance, že to nemusí mít plně pod kontrolou. Pořádek se ovšem dá zásahem shora vždy poměrně rychle nastolit.

Přípravy na sjezd „hnutí“ byly doprovázeny výroky některých jeho čelných představitelů, které takříkajíc „nemají chybu“. Kupříkladu předseda Sněmovny za ANO Radek Vondráček prohlásil, že jednota hnutí je jeho výhodou: „Vnitřní stabilita nám umožňuje pracovat. Autorita pana Babiše je přirozená. Ví to i každý případný vyzyvatel, takže se žádný nenašel.”

Ministr dopravy za ANO Dan Ťok se zase nechal slyšet, že kdyby se našel Babišův vyzyvatel, bylo by to prý „super“, ale on prý sněm neorganizuje. Chce nám snad říct, že kdyby sněm organizoval, vyzyvatel by se našel?

Na sjezd není pozván prezident Miloš Zeman. Jeho mluvčí to vysvětlil následovně: „Není důvod. S panem premiérem se pan prezident setkává každý měsíc na jednání mezi čtyřma očima. To je mnohem více než jednorázová návštěva sněmu.”

Jiří Ovčáček tak – možná nechtěně – uhodil hřebíček na hlavičku. Prezident i Babiš dobře vědí, že nemá smysl se zdržovat projevem pro Babišův disciplinovaný politický kompars. Co chce říct vůdci, to mu může sdělit za zavřenými dveřmi u večeře, členové ANO do toho stejně nemají co mluvit. Bylo by zajímavé vědět, zda se Babiš občas podělí o to, co s prezidentem mezi „čtyřma očima” dohodnou, alespoň se svými místopředsedy.