Článek
Týkat se to bude i třicetileté Kláry Pokorné z Prahy, která pracuje na plný úvazek v jedné ze státních institucí. Po rozchodu s partnerem musela hledat nové bydlení. „Nájmy v Praze jsou pro mě s platem státního zaměstnance nedosažitelné. Bydlet s dalšími lidmi už ve třiceti ale moc nechci,“ řekla.
Po dlouhém hledání si pronajala garsonku a zažádala o příspěvek na bydlení. Nájem tak do konce dubna, kdy končí stávající systém podpory, platit zvládne. Po převedení na novou dávku jí však podle kalkulačky neziskových organizací podpora klesne o tisíce měsíčně. „Musím se rozhodnout, zda hledat lépe ohodnocenou práci a odejít ze zaměstnání, které je veřejně prospěšné, nebo se přestěhuju do spolubydlení na pár metrů čtverečních,“ uvedla.
Důvodem je i změna, k níž došlo se zavedením superdávky. Ministerstvo práce snížilo tabulkové částky, podle kterých se dávka na bydlení nízkopříjmovým domácnostem počítá. Nazývají se normativní náklady a každoročně je určuje vláda jako přiměřené výdaje na bydlení v daném místě. Liší se podle počtu osob v domácnosti a velikosti obce.
Dosud se pro samostatně žijící lidi v nájmech v Praze a Brně pohybovaly kolem 17 928 korun. Ve městech nad 70 tisíc obyvatel dosahovaly 14 680 a v menších 14 204 korun.
U superdávky jsou tyto částky pro stejnou skupinu nižší. Pro Prahu a Brno klesly na 10 500 korun, pro větší města na 7489 a pro menší na 6000 korun. Pro zranitelné osoby, kam vedle seniorů patří handicapovaní či rodiče malých dětí, jsou o něco vyšší: 13 500 pro českou a moravskou metropoli, 9755 pro větší a 8140 korun pro menší města. Ke změnám došlo i u dalších skupin.
„Uplatit komerční nájem řada lidí nezvládne“
Zástupci organizací pomáhajících lidem v problémech upozorňovali na nedostatečnou výši zmíněných částek už dříve. Teď je podle nich situace ještě horší. „U řady nízkopříjmových domácností se dostáváme na ztrátu klidně pět tisíc korun měsíčně,“ řekl Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.
Nejhůře zasaženi budou podle něj lidé žijící v komerčním nájmu nebo v energeticky nehospodárném bydlení. „Typicky jde o ty, které nová dávka nevnímá jako zranitelné, přestože jim příjmy zdaleka nestačí na rostoucí náklady,“ uvedl Opletal. Dodal, že zranitelní jsou i samostatně žijící senioři, kteří nemají dobře zateplený dům.
Příliš nízko je podle něj nastavený i takzvaný energetický paušál. Tedy úředně daná částka, která se bude používat místo skutečných nákladů na elektřinu, plyn, tuhá paliva či dálkové vytápění a teplou vodu. U nízkopříjmových domácností se místo paušálu zohledňují skutečné náklady na energie, i tam ale bude strop.
Z čeho bude vycházet superdávka | |||
---|---|---|---|
Nová výše vládou stanovených průměrných nákladů na bydlení | |||
Běžní příjemci dávky | |||
Domácnost podle počtu členů | Obec do 69 999 obyvatel | Obec s alespoň 70 000 obyvateli | Praha a Brno |
Jednočlenná | 6 000 Kč | 7 489 Kč | 10 500 Kč |
Dvoučlenná | 7 500 Kč | 8 700 Kč | 12 500 Kč |
Tříčlenná | 8 453 Kč | 9 745 Kč | 14 000 Kč |
Čtyřčlenná | 9 000 Kč | 9 892 Kč | 15 000 Kč |
Pěti- nebo vícečlenná | 9 000 Kč | 9 406 Kč | 14 500 Kč |
Zranitelné osoby | |||
Jednočlenná | 8 140 Kč | 9 755 Kč | 13 500 Kč |
Dvoučlenná | 9 961 Kč | 11 011 Kč | 15 000 Kč |
Tříčlenná | 10 813 Kč | 12 369 Kč | 17 000 Kč |
Čtyřčlenná | 11 500 Kč | 12 576 Kč | 18 100 Kč |
Pěti nebo vícečlenná | 11 900 Kč | 12 000 Kč | 18 500 Kč |
Zdroj: Sbírka zákonů |
„Pokud bychom se zaměřili pouze na náklady na bydlení, pohorší si zejména jednotlivci bez ohledu na to, jestli jsou zranitelní a mají nárok na zvýšený energetický paušál,“ řekl Martin Hruška z pražské Městské nájemní agentury. „Do této skupiny spadají například osamělí senioři. Vracíme se do doby, kdy Úřad práce nezohledňoval realitu. Totiž, že jedna osoba má prakticky stejné náklady na bydlení jako osoby dvě,“ popsal.
Sehnat v Praze komerční pronájem pro jednotlivce tak, aby se náklady vešly do nového maxima, bude podle Hrušky nemožné.
Podle ministerstva práce se však tabulkové částky pro výpočet dávky měnily právě kvůli zavedení energetického paušálu. „Dosud byly stanoveny jako jedna souhrnná částka určená jak na nájem a služby, tak energie,“ řekla mluvčí Kateřina Procházková.
Navíc se podle ní k této části superdávky přičte i pracovní bonus, proto jsou u zdravých lidí v produktivním věku částky pro výpočet nižší, na 82 procentech těch dosavadních. „U zranitelných domácností, kde není práceschopný člen, dosahují v průměru 108 procent,“ hájí změnu mluvčí.
Z čeho vycházely nynější dávky | |||
---|---|---|---|
Dosavadní výše vládou stanovených průměrných nákladů na bydlení | |||
Nájemní a podnájemní bydlení | |||
Počet lidí v domácnosti | Praha a Brno | města od 70 tisíc obyvatel | města do 69 999 obyvatel |
Jedna nebo dvě | 17 298 korun | 14 680 korun | 14 204 korun |
Tři | 19 865 korun | 16 441 korun | 15 819 korun |
Čtyři a více | 23 984 korun | 19 855 korun | 19 105 korun |
Vlastní a družstevní bydlení | |||
Počet lidí v domácnosti | částka | ||
Jedna nebo dvě | 9 236 korun | ||
Tři | 11 540 korun | ||
Čtyři a více | 14 029 korun | ||
Zdroj: MPSV |
Uznává ale, že se zavedením nové superdávky dojde obecně k poklesu podpory u domácností bez příjmů či s extrémně nízkými příjmy žijících v předraženém bydlení. Případně u příjemců dávek s vyššími příjmy.
„Odhadujeme, že se u současných příjemců měsíční výše superdávky bude zhruba o tisíc korun nižší než součet dnešních dávek, které nahrazuje,“ doplnil k tomu Michael Škvrňák ze sociologické výzkumné společnosti PAQ Research. K poklesu ale nedojde u všech. U úplných domácností s dětmi by měla vzrůst o stokoruny.