Adama Michnika cituje Miloš Zeman opakovaně. Konkrétně tento výrok: „Nebyl jsem s vámi v minulosti zbabělý, a proto s vámi dnes nemusím být statečný.“ Michnik je tedy člověk, kterého by mohli poslechnout i Zemanovi příznivci.

Zemana Michnik v rozhovoru pro Deník N zařadil, spolu s Andrejem Babišem, mezi tvůrce naší současné situace: „Ta mi stále více připomíná, až se to bojím říci, období normalizace. Tedy normalizace bez sovětských vojsk. Odstraňuje se u vás vše, co bylo v politice a v duševním životě nejlepší, nejzajímavější, co přinášelo hodnoty do světové kultury. Ke slovu a do politiky se dostává čecháčkovství, průměr, šeď, druhořadost.“

Jasně že bez sovětských vojsk, což potvrzuje i čerstvě vydaná veřejná zpráva BIS o situaci v České republice. Je to hotová akce Z: „Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. Tito aktivisté jen v rámci svých občanských práv a svobod šíří to, čemu věří, že je pravdivé. Jejich činnost je věcí diskuse a kritiky v rámci svobody slova a případně občanskoprávních sporů, čímž ovšem nijak nezpochybňujeme, že tito lidé a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací či pro podporu jiných komponentů hybridní strategie.“ zde.

Tento historický vývoj se odráží také ve volebních preferencích zde. I tady je vidět, že většina voličů odmítá ty násilně naroubované západní hodnoty, jako je například tradiční politická strana. Vracejí se k tradici vůdce, pána, kterému se slouží, od něhož se přijímají milodary a jehož moudrost je nad jejich chápání, i kdyby byl úplný magor.

Pohled na tyto volební preference naznačuje trend mizení řady politických subjektů a rozdělení politické scény na tři části. ANO obsluhuje občany s normalizační mentalitou. Má výrazný náskok, podle stavu mysli obyvatelstva. ODS shromažďuje národní konzervativce s přesahem k nacionalistům. Piráti zbyli liberálním demokratům, ačkoli ještě před řadou měsíců měli k této straně mnoho výhrad.

Kdyby se tyto trendy potvrdily ve volbách, vláda by se zdánlivě skládala s obtížemi. Ale vodítkem budiž vztah k nedávné návštěvě Viktora Orbána v Česku. Tomuto šampionovi národně konzervativní normalizace se dostalo vlídného přivítání jen ve dvou ze tří zmíněných subjektů. Šlo o ANO a ODS. Michnik napovídá ještě více: „Jsem si jist jen tím, že dnes to hlavní dělítko neběží mezi pravicí a levicí, ale mezi otevřenou a uzavřenou společností.“