Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Proč neměnit volby do Senátu - Jiří Pehe

Novinky, Jiří Pehe

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Senát zamítl senátorský návrh na změnu voleb do horní komory parlamentu. Podle návrhu by se senátoři volili jen v jednom kole takzvanou australskou metodou, v níž volič v stanoví číslováním pořadí tří jím preferovaných kandidátů, které vybere z kandidátky všech senátorských adeptů v daném obvodu.

Foto: Milan Malíček, Právo

Jiří Pehe

Článek

Detailnější popis toho, jak by se pak vypočítávalo, kdo je vlastně zvolen, by zabral větší část tohoto komentáře, což samo o sobě naznačuje, že je to systém poměrně komplikovaný. Další komplikací je, že volební lístky těch voličů, kteří by nevybrali tři kandidáty, by se nepočítaly, takže by v některých případech lidé byli nuceni dát jeden ze svých tří hlasů i kandidátům, pro něž prostě volit nechtějí.

Návrh byl předložen s cílem učinit volby do Senátu více atraktivními, protože zejména v druhém kole k nim chodí málo voličů. Jenže otázkou je, zda by se tohoto cíle dosáhlo s pomocí poměrně složitého systému, který namísto prostého rozhodnutí podpořit toho či onoho kandidáta voliče nutí k podrobnému studiu volebních lístků a zvažování preferencí pro další dva kandidáty, kteří mu mohou být v podstatě lhostejní.

Potíž je i s malou transparentností celého systému. V současném dvoukolovém systému je hlas každého voliče jasně spojen s úspěšným nebo neúspěšným kandidátem. V australském systému by volič nevěděl, jak moc vlastně přispěl ke zvolení toho či onoho kandidáta.

Není také vůbec zřejmé, že by nový systém skutečně zvýšil volební účast, protože v samotné Austrálii je volební účast povinná. Přitom pro zvýšení volební účasti v druhém kole, o které jde především, by úplně stačilo, aby prezidenti republiky přijali úzus, že druhé kolo senátních voleb budou vypisovat pokaždé buď spolu s komunálními volbami nebo s krajskými volbami.

Jiří Pehe

Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.

Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.

V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).

Hlavním důvodem, proč je dobře, že změna neprošla, ale je, že v současné politické situaci, v níž v „lidovějších“ sněmovních volbách uspívají populistické subjekty, jsou stabilita i odlišné složení Senátu důležitou kotvou celého ústavního systému. Na experimenty s volebními zákony není vhodná doba. Možná že lepší způsob, jak Senát učinit atraktivnějším, je osvěta, a také méně často dosti nejapných útoků na Senát z řad nejvyšších ústavních činitelů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám