Článek
Bylo by zajímavé vědět, o čem tak asi sní Andrej Babiš, když po tolika peripetiích je blízko funkci opravdového premiéra s důvěrou. Nejde ale o sny, které vidí, když náhodou spí. Víme, že je skromný a nechce na sebe prozradit, že vlastně nespí nikdy, protože přemýšlí o tom, jak by co nejlépe řídil ten náš stát jako svou firmu.
Nemusí ale nutně pospávat, aby měl sny. Wikipedia nám přináší definici tzv. denního snění: „Denní snění (angl. daydreaming, fr. rêverie, něm. Tagträume) je pojem užívaný v psychologii. Označuje představy a fantazie, jimiž se obírá bdící osoba, a které mají souvislejší děj, často dokonce vznikají podle opakovaného scénáře.“
Jaké by mohlo být premiérovo denní snění? Nebude snad příliš troufalé vyslovit předpoklad, že se bude v myšlenkách vracet k svému skvělému projevu na sněmu ANO 25. 2. 2017. Zaznělo tam tolik věcí, které dodnes zachovávají platnost!
Například tento odstavec by si mohl pan premiér vychutnat: „Hnutí ANO vzniklo jako odpověď na korupci a nesnesitelný politický marasmus, ve kterém naše země roky byla. Vládly tu tradiční politické strany, které si 25 let dělaly z veřejných peněz koryto. Byly prolezlé korupcí, ovlivňovaly policii, státní zastupitelství i soudy.“
Mohl, ale nevychutná. Stačí, aby zbytek světa, který se spolčil proti němu, otevřel zprávu zde.
Jo, to se moc nepovedlo. Jenže projev je dlouhý a je v něm mnoho dalších výborných pasáží. Třeba tahle: „Chtěli jsme měnit věci k lepšímu a doufali jsme, že našim partnerům půjde o to samé – hlavně o práci, nikoliv o politikaření a podrazy. Byli jsme naivní.“ To by šlo, ne? Hamáček, který by mohl protestovat, že naivní byl on a jeho socani, stejně bude zticha, případně začne řídit nějaké další ministerstvo, jen aby nešel do konfliktu. Tak jakýpak copak.
Pěkné věty to v tom projevu byly. Jako například: „Z malé skupiny nespokojených lidí se stalo velké hnutí.“ Ne, počkat. Z jaké že skupiny? Nepřátelé okamžitě vytáhnou hento zde. „Pro udržení optimální vlhkosti ve stájích je třeba dodržovat zásady technologie provozu, pravidelný odkliz hnoje...“ Jaký souvis má odkliz hnoje s funkcí ministryně spravedlnosti? Kampaň to je.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Pan předseda se sice může kdykoli odvolat na slova, která řekl na sněmu: „Neměl jsem možná vždycky šťastnou ruku také na některé ministry, ale ani oni nerostou na stromech.“ Ale my víme, že na stromech na Karláku sedí vojáci bez disciplíny. Paní Malá je ukázněná a učí se. Bude líp.