Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: O falešných prorocích a zacpané hubě

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Často slyším a čtu od různých lidí, že nejsou s to pochopit, co se to děje se světem. Ale možná stačí otevřít biblickou knihu Kazatel. Platí i pro bezvěrce.

„Co bylo dříve, to zase bude, to, co se dělo, se bude dít. Není nic nového pod sluncem.“ To mě napadlo, když jsem četl texty, které se zabývají stavem naší společnosti (zde a zde).

V Bibli se mluví o prorocích. Ježíš mimo jiné říká: „Prorok není beze cti; jedině ve své vlasti, u svých příbuzných a ve vlastním domě.“ A varuje před proroky falešnými. Máme-li přijmout výklad, že Bůh stvořil člověka a pak mu ponechal svobodu, je potom na člověku samotném, aby pochopil, zdali naslouchá prorokům pravým, tudíž zatracovaným, anebo těm falešným.

Já jen, že jeden z proroků 20. století již před třiadvaceti lety napsal slova, která znějí, jako kdyby popisovala náš dnešek: „Později vás asi napadne, že vyšších cílů váš národ dosáhne pouze tehdy, až bude zaveden železný pořádek a všem křiklounům a pisálkům, co mají spoustu řečí o svobodě, se zacpe huba… (zde).“

Neplatí to přitom jen o skandálu v Brně. Srovnej: „Pražská kavárna, což je takové společenství sebe se utvrzujících lidí, kteří v životě příliš mnoho nedokázali, teď asi, pokud nebude chtít pět let fňukat, že neprošel její kandidát, bude muset zavřít ústa. Zdůrazňuji zavřít ústa.“ To máme od muže, který vždy chtěl proslout jako prorok. 2 853 390 občanů uvěřilo, že je pravý. 2 701 206 zas, že je falešný. Ti druzí mu ale ústa nezacpávají.

Zrovna teď běží na sociálních sítích debaty o svobodě projevu. Přitom je to prosté. Alexandrovci jsou bezesporu pro spoustu lidí krystalickým služebníkem zla. Zatím ale nebyl zaznamenán případ, že by sevřené šiky svalnatých liberálů ve stejných tričkách vytěsňovaly tuto PR jednotku ruské armády ze scény.

Všichni platíme určité církve, protože to jde ze státního rozpočtu. Má to vést k reakci, že bezvěrci, kterým to vadí, budou organizovaně vtrhávat do kostelů a bránit věřícím v modlitbě? Nesmysl. Kritizovat ale mohou a musí, když je to pálí. Stejně tak jsou terčem kritiky i provokativní představení, jako to v Brně. Ale hubu chtějí zacpávat jiným jen někteří.

Zakončil bych zase s Kazatelem: „Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas: ...čas házet kamení a čas kamení sbírat, čas objímat a čas objímání zanechat.“ Objímat se ale můžete jen s tím, kdo je vám blízký. Všichni lidé bratři nejsou.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Výběr článků

Načítám