Článek
Andreje Babiše dojali v Brně na konzervatoři zde. Bylo to opravdu milé přivítání. S použitím kreativního přístupu by se dalo rozvinout, aby se dostalo do souladu s historicky ověřenými vzory.
Když přijel v roce 1986 do Korejské lidově demokratické republiky Vasil Biľak v čele stranické delegace, vítaly ho na letištní ploše zástupy svátečně oděných mužů a žen, kteří spontánně předvedli tanec a zazpívali píseň, která byla složena speciálně při příležitosti této události a měla název Ať žije soudruh Biľak!
Zůstaneme-li ve zmíněné zemi, snadno shledáme, že může sloužit jako příklad velkolepě pojaté úcty a lásky k vedoucím představitelům. Muzea dárků pro Kim Ir-sena a Kim Čong-ila jsou světovou raritou, proudí do nich davy návštěvníků z celého světa, kteří se pak nadšeně dělí o své zážitky. Žádný neopomene popsat dárky největší: sbírku sovětských pancéřovaných vozů, dva obrněné železniční vagóny, jeden od Stalina, druhý od Maa, a letadlo Il-14.
Pravzorem byla samozřejmě moskevská výstava dárků pro J. V. Stalina z roku 1949. Tam se zas mezi obligátními maketami vysokých pecí a raket, napodobeninou vůdcova rodného domu a sliby pionýrů, že budou učit se, učit se, učit se, skvěl projev lásky největší v provedení nejmenším: Stalinův portrét na rýžovém zrníčku.
Není ovšem třeba upírat zraky jen do ciziny. Nenahraditelná je v tomto ohledu domácí tradice. „Poručík Dub byl v civilu profesorem češtiny a již v té době jevil neobyčejný sklon k tomu, aby všude, kde jen to bylo možno, mohl vyjádřit svou loajálnost. V písemných pracích předkládal svým žákům témata z dějin rodu habsburského. V nižších třídách strašil žáky císař Maxmilián, který vlezl na skálu a nemohl slézt dolů, Josef II. jako oráč a Ferdinand Dobrotivý. Ve vyšších třídách byla ta témata ovšem spletenější jako kupříkladu úloha pro septimány: ‚Císař František Josef I., podporovatel věd a umění‘.“
Střídaly se časy a režimy, ale základní povahové rysy lidí tohoto typu zůstávaly stejné. Nebyli sobci, vždy znovu a znovu, úměrně době, radostným výtryskem zvěstovali lidu a světu, jak hluboké jsou jejich city chované k panstvu a vrchnosti. Vynikající názorný příklad můžeme zhlédnout zde.
Na brněnské konzervatoři pozdravili u vrbiček a mohou doufat, že jim bude líp. Vždyť dostanou od dojatého Babiše nový krásný koncertní sál za 30 miliónů. Za státní, za státní. A i kdyby se z toho vyklubaly jen sliby chyby, nevadí. Tradice má vzorec chování i pro tento případ zde.