Nejsem determinista, věřím v zázraky, a tak po příkladu dávných novinářů bilancuji rok minulý a vzdávám poctu událostem nadějným, na něž se v každodenní žurnalistické lamentaci a bitevnímu moralizování zapomíná.

První rok amerického prezidenta Trumpa přinesl chaos v Bílém domě, vyvolal nenávistnou kampaň rozlícené, neliberální levice, jež se nedokázala smířit s porážkou. Provokativní, někdy idiotské výroky narcistního šoumena v baseballové čapce, klauna a vejtahu fakt nemusím, ale nepříčetná zuřivost levičáků a neokonzervativců působí jak balzám na duši. Takový nepřítel nepřátel společnosti! Zřejmě chce dohnat opozici k šílenství.

Co je ale důležitější, plní, co slíbil, a světe div se, úspěšně. Amerika vystoupila z pařížského hysterického cirkusu na sebezničující snižování emisí při současném odporu vůči jádru a také ze zpolitizovaného Unesca, jež uznává Palestinu a teroristy z Hizballáhu. Nádhernou provokací potvrdil prezident Jeruzalém jako hlavní město Izraele, když se o něj Palestinci nehodlají dělit a popírají jeho židovský, historický původ.

Ale ještě významnější je poměrně radikální snížení daní, největší za téměř 30 let, zvláště té nižší platové třídě, a snížení odpočtu z federálních daní bohatým, nemluvě o zrušení 390 byrokratických omezení v podnikání. Redukce nesmyslné firemní daně z 35 na 21 procent nemůže neprospět celému hospodářství a jen hlupák nebo marxista v něm může vidět přihrávku miliardářům. Levice ztrácí i mnohé své ideologické dotace (LBGT) a na podporu potratů.

Trumpova imigrační politika ihned přinesla ovoce. Počet zatčených nelegálních přistěhovalců stoupl o nejméně 43 procent (do konce září) a počet nelegálních překročení hranic dle odhadu klesl o 130 000, aniž by byl vražen jediný kůl na dostavení plotu. Ještě významnější je ale příprava nového zákona o imigraci a Amerika si bude opět po 40 letech vybírat přistěhovalce podle potřebných profesí a řemesel.

Taková politika na rozdíl od nešťastné západní Evropy nejen pomůže ekonomice, ale zachrání Ameriku před islamizací a sníží teroristické útoky.

Trump se ukázal jako čirý pragmatik a veškeré ukazatele, důvěra obchodu i burzovní index, utěšeně rostou včetně 3 procent HDP. Jeho hospodářské politice nahrává i levná energetika a soběstačnost, která přivede zpět i menší část ztraceného průmyslu. Velká konkurence pro stagnující, byrokratickou Evropu.

Rozdělenou společnost prezident rebel svou permanentní volební kampaní ovšem neuklidní, ale zvyšuje svou šanci na opětné zvolení, i kdyby ztratil republikánskou většinu kongresu.

Od časů Reagana je také prvním prezidentem, jenž mobilizuje americký patriotismus. Pro nás Evropany je Trump nepochopitelný paradox. Američtí ortodoxní židé, katolíci i puritánští evangelikálové odmítli slušňáka a kazatele Teda Cruze a zvolili třikrát ženatého hejska a pochybného byznysmena, který se jako osamělý hrdina westernu postavil proti zkorumpovanému establishmentu. Snad je to kalvínskou tradicí, která považuje každého člověka za zločince.