Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Jak mluvit k lidu? - Matěj Široký

Novinky, Matěj Široký

Dnes již málokdo pochybuje o tom, že v současnosti dochází k rozchodu mezi elitou, představovanou politiky, poradci a experty všeho druhu, a ostatními občany. Když se blíží volby, elita si najednou uvědomí, že občany potřebuje, jelikož aby mohla být elitou, je nutně v menšině. A tak býváme svědky toho, jak se jim elita různými způsoby podbízí.

Matěj Široký

Článek

Na západě v tom vynikaly zejména levicové strany, když se snažily oslovit většinu, bohužel tu chudou. Pravicoví politici se zato spíše orientovali na své tradiční voliče, kterou představovala donedávna ještě velmi početná evropská střední třída. Z toho vyplývá, že nejtěžší je mluvit k obyčejným lidem jako levicový politik a příslušník elity, protože tato pozice s sebou přináší nejen nadstandardní plat, ale také vliv a konexe, o kterých si příslušníci nižších tříd mohou nechat zdát. Jak z toho ven?

Francouzský prezident Emmanuel Macron předvedl následující levicovou transformaci. Zřekl se často velmi pokryteckého zaříkávání chudými, jež bylo vlastní francouzským socialistickým politikům. Macron naopak dává na odiv svůj vlastní finanční úspěch, jedná se u něj tedy o přechod od socialismu k levicovému liberalismu. A nejen to, Macron se těm, kteří jsou méně úspěšní, otevřeně vysmívá. Neváhá jim dávat doporučení typu, že aby si mohli koupit drahý oblek, musejí začít pracovat. V metru, a zejména v tom pařížském, se můžeme potkat s masou neúspěšných, „co nejsou nic“. Macron neváhá tyto chudé častovat výrazy jako lenoši nebo nevzdělanci.

Poslední takový slovní výpad Macron předvedl při přednášce na učňovské škole v městečku Égletons ve středofrancouzském regionu Corrèze, když venku před školou demonstrovali zaměstnanci podniku GM, nyní v konkurzu. Debata s francouzským prezidentem se stočila na téma průmyslového oživení ve dvě hodiny vzdáleném městě Ussel. Macron doslova prohlásil: „Někteří, místo toho, aby dělali bordel, by se tam měli poohlédnout po práci, protože dost z nich na to má kvalifikaci“. Macron tím měl jistě na mysli protestující venku, kteří odmítají poctivě hledat a přestěhovat se za prací a místo toho pořádají odborové stávky. Leckdo by čekal, že takové výroky Macronovu popularitu oslabí, ale opak je pravdou.

Jednalo se o předem promyšlený krok a výzvu pravicovým elitám, které tak často upozorňují na všemocné francouzské odbory. Navíc Macron naznačuje svůj posun napravo, kde stát už nemůže řešit problémy všech. Při řešení problému ohledně nezaměstnanosti je taky potřeba nechat víc iniciativu a zodpovědnosti na každém z nás. Macron tím jednoznačně sází na nové rozdělení společnosti mezi elitu a zbytek, kdy se už nerozlišuje, zda je někdo napravo, nebo nalevo. Tato strategie mu může přinést krátkodobý úspěch, hlavně díky kompletně rozdrobené francouzské politické scéně.

Matěj Široký

Narodil se roku 1983 ve Znojmě do lékařské rodiny. Vystudoval průmyslovou školu v Jihlavě a VUT Brno, obor telekomunikace. V roce 2006 odešel do Francie, kde studoval filosofii na pařížské Sorbonně, v Institut de philosophie comparée a v Institut catholique de Paris. Věnuje se přednášení filosofie klasického realismu v privátní sféře ve Francii a v Česku. Spoluzaložil občanské sdružení Přátelé filosofie, které se snaží o popularizaci klasické filosofie a kritického myšlení. Od roku 2012 přispívá do českých médií recenzemi knih a komentáři, týkajícími se francouzské politické a kulturní scény.

Bude fungovat, dokud se na scéně neobjeví postava podobná francouzskému intelektuálovi Charlesi Péguymu (1873-1914). Tento spisovatel a myslitel v sobě spojil výjimečné intelektuální vlastnosti a zároveň velké sociální cítění. Takovýto nový typ intelektuála pak bude moci s Péguym společně prohlásit: „Nejsem žádný intelektuál, který by sestupoval k lidu nebo byl k němu shovívavý. Jsem lid.“

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám