Článek
V první řadě je třeba ocenit odvahu, se kterou se hnutí disponující několika zástupci v českém parlamentu rozhodlo jít do voleb s vlastní kandidátkou. Za to vysloužilo od lidovců kritické hlasy, že prý tříští politický střed a dláždí cestu monopolu jedné strany. Čímž měli lidovci na mysli hnutí ANO Andreje Babiše. Ve světle výroků lidovce Jiřího Čunka je to ovšem zajímavý postoj, protože sám Čunek povolební spolupráci právě s politikem a miliardářem Babišem a jeho suitou připouští. Jiskru mu asi dodává pomyšlení na případný ministerský post v případě Babišovy drtivé výhry.
Když už jsme u křesťanských demokratů, nabízí se ještě jedno vysvětlení rozchodu s lidovci. Zatímco hnutí STAN se ve svém „hodnotovém desateru“ (k přečtení zde ) hlásí k liberalismu, už zmíněný Jiří Čunek se v rozhovoru uveřejněném v deníku Právo zapřísahal, že KDU-ČSL není liberální strana, nýbrž konzervativně křesťanská. Ovšem podle vystupování členů vedení strany, Pavla Bělobrádka nebo Mariana Jurečky, se lidovci jeví spíše jako stoupenci moderně liberálního kurzu papeže Františka. A tak je dost dobře možné, že hnutí STAN, které si evidentně podle svého hodnotového desatera nemyslí, že sexuální orientace je osobní volba, a nedělí lidské osoby podle rasy, původu a vyznání, nechce mít s lidmi typu pana Čunka mnoho společného.
Pravda také je, že na české politické scéně liberálnělevicová nebo středová strana, která by byla jasně proevropská, chybí jako sůl. Hlasy voličů, kteří si myslí, že dobrá budoucnost čeká Českou republiku jen v rámci členství v Evropské unii, a zároveň mají sociální cítění, leží v podstatě na zemi. A čeká se, kdo je dokáže zvednout. Nesmělý pokus sociálních demokratů nevyšel, komunistům by to nikdo nevěřil, ani kdyby měli zájem, pro ODS je Brusel synonymem rohatého čerta, stejně jako pro SPD, lidovci jsou jaksi čím dál méně čitelní.
TOP 09 je často svými vyjádřeními proevropská, ovšem oslovuje spíše pravicové voliče. Zelení asi nejvíce oslovují převážně mladší voliče s důrazem na ochranu přírody. Pokud chce tedy hnutí STAN na rozebrané politické scéně uspět, nezbývá než důraz na proevropské voliče. V levém středu až středu politické scény. A nejde jen o tolikrát skloňované městské liberály.
Voliči by se ovšem oprávněně mohli ptát, jestli je vůbec hnutí STAN připravené vést samostatnou politiku. Když bylo nejdříve s TOP 09 a následně dva měsíce s KDU-ČSL. Inu, mohli by to prominout stejně, jako už dlouho promíjejí lidovcům schopnost vstoupit do jakékoli vlády, pravicové i levicové. S argumentem, že se přece jedná o jazýček na vahách. Ovšem to jen v případě, že hnutí STAN co nejdřív přijde s programem pro celostátní volby, uceleným návodem na správu celé země. Která se nedá řídit ani jako firma, ani malá obec. Je to prostě jiná disciplína. Co do rozsahu i komplikovanosti.
Počkejme si tedy, s čím hnutí STAN přijde. Svým rozhodnutím kandidovat samostatně učinilo první krok stát se skutečnou stranou. Teď potřebují program, opravdovou kampaň, jasné a neměnné stanovisko. Zkrátka a dobře ukázat, že se z larvy stává motýl. Tedy takový nástup na scénu, jaký v několika volbách ukázala jiná hnutí, která dokázala během několika měsíců získat dost voličů, aby se mohla stát součástí vlády.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
V případě hnutí STAN by ale bylo milé, kdyby v očekávaném volebním programu vsadilo místo laciného populismu na inteligentní, názorů a argumentace plný přístup a zásadový postoj.