Podle dosavadních informací měl být masovým vrahem Brit libyjského původu, který se ve Spojeném království narodil. Tak jako mnoho útočníků před ním byl občanem země, ve které se dopustil masové vraždy. Vyjděme z předpokladu, že jedince se zdravou myslí by nic nemělo vést ke zbytečnému krveprolévání nevinných, při němž sám zahyne.

Je tedy na čase vážně zaměstnat odborníky z řad sociologie, sociální psychologie, politologie, religionistiky a dalších poplatných oborů. Aby našli odpověď na otázku, kde se nachází spouštěč radikalizace vedoucí k vyšinutému činu.

K poslednímu útoku se také přihlásili samozvanci z takzvaného Islámského státu. Mluví o „úderu v srdci shromáždění křižáků“. V tomto případě se jedná o přání, které je otcem myšlenky. Pozemní síly Západu proti nim doposud nezasáhly. Takže se nevyplnilo přání samozvanců ospravedlnit své tažení za vlastním chalífátem v očích ostatních muslimů bojem proti Západu.

Přesto letecké údery kombinované s bojem místních jednotek s takzvaným Islámským státem pořádně mávají. Jeho území se zmenšuje, bojovníků ubývá a finance se tenčí. Čím blíže je tak konec vrahounů maskujících svou touhu po moci a penězích náboženstvím, tím více je možné očekávat jejich snahu uchylovat se k teroristickým útokům. V tomto ohledu je tedy nejen důležité porazit IS v boji na válečném poli. Ale činností bezpečnostních složek, včetně tajných služeb zamezit jejich pronikání do Evropy i jinde do světa.

Čímž se dostáváme k cíli teroristů, kteří útočí na samotnou podstatu našeho způsobu života. Jsme zvyklí těšit se rozsáhlým občanským svobodám, vládě práva, presumpci neviny a liberálnímu způsobu života. Cílem teroristů je zasít rozbroje v naší společnosti, osekat naše práva, způsobit podezřívavost, vzájemnou nedůvěru a strach. A to jim nesmíme dovolit. I proto je důležité, abychom šli dále. Tak, jako projevili ochotu jít dále v poslední době Britové, Francouzi nebo Němci.

S tím, že je možné posílit počet pracovníků bezpečnostních složek, dát jim více financí. Ale ne na úkor našich občanských svobod. Jen za tím účelem, aby v rozsahu svých dosavadních pravomocí, kterých mají dostatek, mohly bezpečnostní složky konat. Aby se nestávalo, že pustily budoucího atentátníka ze svého hledáčku pro nedostatek peněz a lidských zdrojů. Tak jako se to stalo v několika minulých případech. Je třeba také říci, že zabránit útokům osamělých vlků by šlo jen úplným policejním státem zasahujícím do všech oblastí našich životů, v němž bychom neměli soukromí.

V neposlední řadě bude ale nejtěžší porazit myšlenku. Odpovědní politici by se měli vyvarovat podceňování protivníka. Namísto toho studovat jeho hru tak jako v šachu. Mýlí se Donald Trump, když nám nutí představu pouhých ubožáků. Boj se vede s protřelými vrahouny z povolání, kteří využívají zbloudilé duše. Třeba odkazem na velké myšlenky. Nebo na stav v zemích rozvrácených nepovedenými válkami v Iráku nebo Afghánistánu, v nichž umírají lidé. Jejich obnova je také naše povinnost coby náprava hříchů minulosti.