Snaha odvrátit pozornost od domácích neúspěchů zahraniční vojenskou akcí by nebyla ničím novým. A Američané by navzdory Trumpově izolacionistické rétorice asi nebyli překvapeni. Docela cynický pohled na takové chování Bílého domu koneckonců nabízí i popkultura.

Čtvrtá série velmi populárního televizního seriálu House of Cards (Dům z karet) končí scénou, v níž problémy sužovaný prezident Frank Underwood naznačí, že svoji prezidentskou kampaň „nakopne“ válkou. Jeho slova jsou parafrází slavného citátu ze Shakespearova Julia Césara, v němž Markus Antonius volá „Trubte na poplach a vypusťte psy války”.

Trump nedávno naznačil, že pokud Čína nebude spolupracovat s USA na zastavení severokorejského jaderného programu, USA mohou zasáhnout proti Severní Koreji samy. Trumpovi spolupracovníci, včetně ministra zahraničí Rexe Tillersona, odmítli vyloučit možnost vojenského zásahu.

Po chemickém útoku v syrském Chán Šajchúnu Bílý dům začal naznačovat, že se bude nutné vypořádat s Asadovým režimem. Přitom ještě před několika dny vysoce postavení členové Trumpovy administrativy naznačovali, že se USA budou muset se setrváním Asada v čele Sýrie smířit.

Z posledních vyjádření přitom nevyplývá, že by Trumpův Bílý dům dál trval na tom, že v boji s terorismem i při řešení situace v Sýrii chce nutně spolupracovat s Ruskem. Množí se náznaky, že USA zvažují samostatnou akci. Vyjádření na adresu Ruska ostatně též notně přitvrdila.

Spekulace, že by Trump mohl prudce otočit kormidlem od izolacionismu k intervencionismu, rozvířila i překvapivá reorganizace Národní bezpečnostní rady. Zatímco média se soustředí na odchod Trumpova hlavního strategického poradce Steva Bannona, ve skutečnosti je důležitější, že se do Národní bezpečnostní rady vrátili někteří představitelé nevyšších bezpečnostních složek země, zejména šéf generálního štábu americké armády.

Bylo by samozřejmě zcela cynické, kdyby Trump zavlekl USA do nějakého vojenského konfliktu především proto, že by tak odvrátil pozornost od domácích problémů, jakož i od vyšetřování jeho týmu kvůli nevyjasněným kontaktům s Ruskem během volební kampaně.

Bohužel ale dobře ví, že prezidentovi, který stojí v čele země v době války, americká veřejnost i politici prominou leccos z toho, co by prezidentovi v době míru takříkajíc spočítali. George W. Bush by mohl vyprávět.