Možná jste poznali úryvek ze světového bestselleru George Orwella – 1984.

Některé knihy vás ovlivní navždy. Já jsem tuhle četl stylově v roce 1984, když mi bylo patnáct, v jakémsi samizdatovém překladu. Zdálo se mi tehdy, že kniha je o komunismu okolo, ale dneska se mi bohužel zdá, že Orwell viděl dál.

Informace (a propaganda) se šíří tisíckrát rychleji a také daleko účinněji než v roce 1984.

V Německu útočil ve čtvrtek na nádraží kosovský Albánec, imigrant a muslim. Tvrdí to některé „nedůvěryhodné“ portály. Na internetu vidíte strašné fotografie v krvi sedící blonďaté ženy a jakéhosi vousatého muže se sekyrou.

Všechna hlavní česká média však přebírají a šíří oficiální německou zprávu, že se nejednalo o teroristický útok, ale útočník „z bývalé Jugoslávie“ měl psychické problémy. Když se snažíte pozabíjet ženy a děti (jedné z obětí je údajně třináct) – tak se dá vždy říci, že nejste normální. Případ a jeho mediální vyznění se tímto uzavírá.

O pár hodin později přizabil další útočník před düsseldorfským gymnáziem nějakého staršího pána pro změnu mačetou. Tady už se informuje radši jen ve stylu „oběť byla chválabohu jen jedna, takže…“ – a to tak nějak stačí.

Dnes takto vznikají jakási tvrzení s vyšší „objektivní“ hodnotou. Přičemž tato hodnota je automaticky generována systémovým sdílením velkých portálů a informačních center. Sdílením v řádu minut. Zároveň o pravdivostní hodnotu vůbec nejde.

Zcela kašírované lži včetně fotografických se rozšíří po světě rychlostí blesku a jsou obecně pokládány za pravdivé. Kdežto atomizovaní jednotlivci či malé portály jsou neustále velmi účinně napadány za neobjektivitu, částečnou nepřesnost, dílčí nepravdivost či jakoukoli nepřesnost obecně.

Tato nepřesnost je triviálně snadno rozšířena obrovskou rychlostí všem lidem až do jejich telefonu (do oka, do hlavy), a tím je jinak cenná informace znehodnocena. Často se ani nejedná o nepřesnost původní informace, jen o její rozpor s informací vykazující vyšší „objektivní“ hodnocení.

Některé informace nemáme přijímat, protože pocházejí z „nedůvěryhodných“ zdrojů. O pravdivost informace ale nejde.

To pokládám za nové (dřívější propagandy neměly takové technické možnosti) a systémově velmi nebezpečné. Jakýsi vznik skutečně centralizovaných „pravd“ včetně možnosti je libovolně dle potřeb on-line „aktualizovat“. Orwell na to měl armádu pracovníků Ministerstva pravdy a řídil to postaru, centralizovaně, dnes to jde technicky snadno a řídí to informační síť s mnoha uzlovými body.

V něčem ovšem zase propaganda nedoznala žádných změn. Třeba univerzální nepřítel a jeho vina za vše možné je potřebný stejně jako před třiceti lety.

Za vše, co se nedaří tak, jak by mělo může Trump a Putin (a ten Číňan) s jejich kyberpropagandou a dalším svinstvem. A taky jejich pomahači, agenti a švábové.

Orwell byl génius, a tak na toto téma dokonale pasuje jeho popis Dvouminutovky nenávisti: „Goldsteina každý nenáviděl a pohrdal jím, každý den byly na tribunách, na obrazovce, v novinách i v knihách jeho teorie a politika odmítány, drceny, vysmívány či předváděny tak, aby každý viděl, jaké jsou to žvásty, a přesto se zdálo, jako by jeho vliv nikterak neslábl. Pokaždé se znovu našli blázni, kteří se dali svést. Neminul den, aby Ideopolicie neodhalila špióny, kteří jednali podle jeho direktiv. Byl velitelem obrovské stínové armády, která usilovala o svržení Státu.”

Tento dnešní komentář byl rovněž napsán podle Goldsteinových direktiv. Rozumíme si, ne?