Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Čtvrtstoletí po SSSR – a před čím?

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Přesně před čtvrtstoletím ukončili tehdejší vládci Ruska, Ukrajiny a Běloruska svým rozhodnutím existenci Svazu sovětských socialistických republik. V roce 2005 pak označil prezident Ruské federace Vladimir Putin rozpad Sovětského svazu za největší geopolitickou katastrofu 20. století.

Ke skutečným příčinám krachu SSSR se obsáhle, s využitím dříve tajných materiálů nejvyšších sovětských stranických a státních orgánů, vyjádřil v knize Zánik impéria někdejší ruský premiér Jegor Gajdar. Český překlad není k dohledání, existuje však podrobná recenze zde.

Nedávný průzkum agentury Levada Centr rozebíral sentiment Rusů vůči Sovětskému svazu zde. Rozpadu SSSR lituje 56 procent dotázaných, zatímco jeho obnovení v dřívější podobě by podpořilo pouhých 12 procent lidí.

V zemi se přitom už léta ve velkém, za pomoci státem podporovaných, fakta zkreslujících televizních seriálů, pěstuje jednoznačný dojem, že období SSSR mělo nedostatky, ale morálně i co do mezilidských vztahů bylo lepší než dnešek. Menšina, která ví, jak to bylo doopravdy, se snaží klást odpor, ale většinou marně.

Tak to dělá aspoň takto, čerstvá ukázka zde. Nahoře jsou dnešní mladí lidé, kteří sní o tom, aby se vrátil SSSR, dole reálný obrázek ze sovětských dob – a to ještě jeden z milosrdnějších.

Sovětská myšlenka je mrtvá, protože současnému ruskému režimu chybí ideologie, tedy kromě divokého kapitalismu. Naopak je živé a je na vzestupu ruské imperiální vědomí. Pěstuje se jako nejvyšší národní hodnota proti demokracii a jejím domácím a zahraničním stoupencům. I agentura Levada Centr musí povinně uvádět, že je „cizím agentem“, protože spolupracovala se západními kolegy.

Ideu komunismu v celém světě nahradila idea „ruského světa“, o níž mluví Vladimir Putin, ale jak je jeho zvykem, ostrou definici neposkytuje. Místo něj to udělali ruští komunisté a nacionalisté zde.

V první etapě chtějí zahrnout do ruského světa Ukrajinu, Bělorusko, středoasijské země, jižní Kavkaz, Moldávii, Podněstří, Srbsko, Bulharsko a  Sýrii. Druhá etapa by měla přivést pod ruskou taktovku Řecko, Černou Horu, Slovensko a Česko. Cesta je také předepsána: kromě například svržení současné ukrajinské vlády také „navazovat přímé kontakty s lidmi jako Le Penová, Fillon, Orbán“.

Je pravda, že nejde v tomto případě o oficiální stanovisko Kremlu. Ten pouze navázal a úspěšně rozvíjí přímé kontakty s Orbánem, Le Penovou, Fillonem, také například Ficem či Zemanem. Ukrajinskou vládu se snaží svrhnout nikoli vojensky – to se nepovedlo – ale rozdmycháváním vnitřních ukrajinských problémů.

A momentálně čeká, jestli se podaří dohodnout s Trumpem na novém rozdělení světa. Na svět americký a ruský.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Reklama

Výběr článků

Načítám