Až na pár lidí (Čechy vlastnící americké občanství jako třeba ministr Dienstbier) to tedy budeme jen pasivně sledovat u televize nebo počítače. Nijak to neovlivníme.
Přesto v Americe probíhají volby přelomové. Mnoho let nazpět tu proti sobě stáli typově stejní kandidáti dvou velkých stran, hájící v jádru stejné hodnoty. Kandidáti se lišili zejména mediální dovedností (např. Obama býval zdatný řečník) a schopností dostat na svou stranu důležité vlivové skupiny (menšiny, církve…). Ale nebyl by velký rozdíl ve vnitřní ani zahraniční politice, ať by vyhrál ten, nebo ten.

Všichni svorně směřovali k rozvratu původních západních hodnot. Zejména těchto: stát je souhrn jednotlivců, nikoli souhrn minoritních skupin; hájíme obecná práva a individuální svobody každého – nikoli kolektivní práva menšin; bohatství země vzniká z práce, nikoli z čerpání dotací a vládních programů; moc státu (v USA – Washingtonu) má být co nejmenší; lidé přicházející do země se musí asimilovat a stát Američany, nikoli aby se stát přizpůsoboval jim; země, která nemá hranice – směřuje k zániku; primárním úkolem americké vlády není vybudovat globální vládu světa…

Teď číše přetekla a bělošská střední třída zahodila připravené karty republikánských primárek do koše. Povstal outsider – Donald Trump – a oprášil myšlenky předešlého odstavce. Na řadu lidí z šerého dávnověku zablikaly reaganovská hesla „People before Government“.

Volby jsou tak střetem dvou zcela opačných politických sil. Tak to má být!!! Vždyť si jen připomeňme nedávnou hrůzu českých krajských voleb, kde v jádru žádné rozdíly mezi kandidujícími subjekty nebyly a taky výsledné slepence koalic jsou na principu „pejsek s kočičkou vařili dort“ a nikomu to nevadí, a ani nemůže vadit (a nikoho to ani moc nezajímá).

Budete příště volit Bělobrádka, nebo Zaorálka? V čem se liší? V mediální dovednosti a schopnosti dostat na svou stranu důležité vlivové skupiny (třeba církve, odbory, média)? Ale v čem politicky?

Zkrátka kéž by i v ČR v dohledné době došlo k podobnému souboji, a ne jen ke kašírovanému (byť hysterickému) střetu typově stejných kandidátů hájících v jádru totéž (rozvrat původních západních hodnot). Radši i prohrát, ale stát na správné straně se správnou vlajkou.

Jo, ten boj je teď v Americe neuvěřitelně tvrdý. Velké korporace, velká média, univerzity i herci, zkrátka všechny elity vykreslují Trumpa jako ďábla a ohrožení pro svět a Ameriku. Svět se zmenšil a zglobalizoval – tj. rychle se to přenáší světem. I česká média, politici a elity popisují americké volby stejně.

Já to, s dovolením, vidím jinak. Jde (a možná naposledy s šancí vyhrát) o souboj přání a tužeb normálních Američanů s korporacemi. Nemyslím, že je Donald Trump dokonalý. Ani člověk zdvořilý k ženám jako Guth-Jarkovský, ani ekonomický libertarián. Je to však někdo, kdo se postavil zlu a zatím stojí.

Před brexitem jsem byl velmi skeptický a jsem skeptický i dnes. Můj pesimistický odhad výsledku, i tady na Novinkách, mi pak někteří předhazovali.

Tak to zkusím znovu. Trump prohraje, protože síly stojící proti němu jsou obrovské.
Pokud budu zase za vola – budu šťastný vůl.

Ve středu ráno bude jasno.