Článek
K tomu se ostatně už ozval vysokoškolský profesor a kněz Tomáš Halík, který má k Zemanovi silně kritické postoje. Už v minulosti na adresu Dukovy přilnavosti k mocným politikům – bez ohledu na jejich činy a morální profil – řekl leccos sžíravého.
Halík uznává, že český primas musí plnit v zájmu církve i diplomatickou roli. Jenže to dle něj přehání, takže dělá církvi ostudu.
Halíkovy názory dobře shrnují kritické pohledy liberálnějšího křídla katolické církve. Ale asi se v nich najde i leckdo, kdo není ani katolíkem, ba ani věřícím. Duka vskutku občas působí jako karikatura všeho, kvůli čemu mnoho lidí katolickou církev takříkajíc nemusí. Výstižná je Halíkova poznámka že Duka si ve 21. století hraje na baroko.
Ať už se ale na Duku díváme jakkoliv, jeho motivy není těžké pochopit. Jeho nadstandardní vztahy s politiky nepochybně přispěly k tomu, že církve, včetně té katolické, nyní dostávají zpět v restitucích obrovské majetky. Se Zemanem se mu také podařilo dosáhnout urovnání sporů o budovy na pražském Hradě.
Složitější je pochopit motivy Zemana. Na jedné straně se sice on i Duka v lecčems názorově shodnou. Třeba v hájení českého nacionalismu a nevstřícného postoje k uprchlíkům.
Na straně druhé se ale Zeman hlásí k levici. V otázce církevních restitucí hájí dokonce proti uměřenějšímu premiérovi Sobotkovi názor některých sociálnědemokratických politiků (ale i populistického Andreje Babiše), že finanční náhrady, které jsou součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi, by měly být dodatečně zdaněny.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Duka naopak stojí v čele instituce, která se něčemu takovému zuby nehty brání, a navíc na obce i státní instituce už podala kvůli majetku stovky žalob. Zejména ti Zemanovi příznivci, kteří věří, že je to „levicový“ prezident, možná tedy hledají pro udělení řádu církevnímu hodnostáři, který reprezentuje výše zmíněnou politiku (na evropské poměry navíc neobyčejně konzervativní) církve, jen těžko vysvětlení.