Článek
Americký torpédoborec USS Nitze vypálil střely s plochou dráhou letu proti radarovým stanicím v Jemenu, které ovládají vzbouření šíitští Húsíové. Spojené státy mohly těžko postupovat jinak. Už v neděli dopadly dvě rakety poblíž jiného amerického torpédoborce, který musel podniknout úhybné manévry a vystřelit antirakety. Obama byl zdrženlivý, jenže ve středu byl torpédoborec opět ostřelován.
Takovou provokaci nemohly nechat Spojené státy bez povšimnutí, loď plula v mezinárodních vodách. Pokud by Washington nezareagoval, působilo by to jako slabost, kterou si už nemůže dovolit. Beztak působí jako kolos na hliněných nohou, který dávno ztratil svou sílu.
Spojené státy už vyklidily svou pozici v Sýrii, když v roce 2013 Obama nesplnil své hrozby, že nasazení chemických zbraní bude představovat překročení meze, po které přijde odveta. Než by zatáhl USA do další vleklé války v arabském světě a opět vojensky podporoval sunnitské radikály mající blízko k Al-Káidě, jako se to stalo v Libyi, dal přednost Rusy zprostředkované dohodě, že Damašek přistoupí k dohodě o zákazu chemických zbraní a svůj arzenál plynů zničí.
Vypadalo to jako rozumné řešení - až do loňského září, kdy sílící Rusko začalo pod záminkou boje proti terorismu vojensky podporovat Bašára Asada a po čtvrtstoletí se vrátilo do oblasti jako silný hráč.
Kritizovat kvůli tomu Obamu je snadné, jenomže americký prezident neměl mnoho možností na výběr. Sám kritizoval vojenské operace proti diktátorským režimům, které nepřinášejí výsledky. Irák po svržení Saddáma Husajna se propadl do sektářského konfliktu, který přispěl ke vzniku Islámského státu.
V Afghánistánu se Tálibán nikdy nepodařilo eliminovat. Libye, kde USA zpočátku vojensky podpořily anglofrancouzskou operaci proti Muammarovi Kaddáfímu, se stala druhým Somálskem. Zemí bez ústřední vlády, rozdělnou mezi klany, kde se daří opět sunnitským radikálům, kteří spáchali v Benghází atentát na Američany.
Jak ukazuje dění v Sýrii, problémem je, že vývoj konfliktů v těchto zemích je podobný, ať už Západ vojensky zasahoval, nebo ne.
Zda americké ostřelování vzbouřenců v Jemenu postačí, aby od podobných akcí ustoupili, jasné není, i když USA pohrozily případnými dalšími odvetnými údery. Vzbouření šíité mají dost důvodů pro útok na „velkého Satana“ strýčka Sama. V hlavním města Saná, které drží, zabily na pohřbu 140 lidí americké zbraně shozené letadly koalice vedené Saúdskou Arábií.
Pokud by ale Húsíům výstraha nestačila, Spojené státy by byly zatažené do dalšího nekonečného sektářského konfliktu a skončily by námluvy Washingtonu s Teheránem, který Húsíe podporuje a beztak pošilhává po Moskvě.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.