Německý historik Werner Imhof vrací zpět medaili za zásluhy od Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS). „Když si tuto medaili zaslouží pan Miloš Zeman, tak já si ji nezasloužím,” sdělil. zde

Co podle Imhofa dělá Zeman tak výrazně, že člověk, jemuž záleží na vlastní důstojnosti, s ním nemůže sdílet stejnou společnost? Likviduje tradici a pověst České republiky.

Německý historik si zvolil gesto jako vyjádření svého vztahu k dění. Stejně jako Petr Pithart, Jiří Grygar nebo Vladimír Mišík, kteří odmítli i samotnou představu, že jim bude státní vyznamenání předávat Miloš Zeman. Je to cesta klidného pohrdání. Přijde mi důstojná, na rozdíl od útoků vajíčky.

Všichni jmenovaní nejsou politici. Mají to jednodušší. Politici se musí ohlížet na vztahy s kolegy a na mínění voličů. Přesto i v této komunitě probleskují jiskry pravého vztahu jedněch k druhým. Mluvím o politicích, nikoli o hokynářích, kteří zmnožují zisky ve státních funkcích. Ti jedou podle pavlačové kultury.

Andrej Babiš odhalil, že se s Angelou Merkelovou sešel až na Hradě proto, že je prý zvyklý chodit na Hrad. „Prezident mi tradičně dává prostor. Ne jak vláda.“ Následovala suchá poznámka předsedy Sněmovny Jana Hamáčka: „Tak už mám jasno, proč pak celou večeři mlčel...“

Ministr vnitra Milan Chovanec v Otázkách Václava Moravce nahlas zauvažoval, jak by asi mohl naložit s koupí svého bytu: „Možná bych se mohl poučit u svých zkušenějších politických kolegů, při nákupu použít anonymní akcie, pak to převést na děti a ztratit všechny doklady.“ Pohrdavá gesta obou politiků jsou jasná, i když žloutek s bílkem po Babišově tváři fyzicky neteče.

Zmínili jsme veřejné osobnosti a politiky. A co lidé, kteří ani do jedné z těchto kategorií nepatří? Ti jsou ve svém jednání nejsvobodnější. A je jenom na nich, zda si zvolí nevkusné metání předmětů nebo důstojnou opovržlivost.

V Roudnici při odhalení pamětní desky Josefu Mašínovi byl šéf ČSBS Jaroslav Vodička vypískán se slovy: „Starej se obrací v hrobě a Pepa by tě zastřelil.“ Sdělil to veřejnosti vicepremiér Pavel Bělobrádek, onehdy iniciátor gesta lidovců, že se vyhnou pražským oficiálním akcím s čínským prezidentem. Vodička, to je ten, který vyznamenal Zemana za činy, kvůli nimž Imhof vrací medaili.

Běžný občan má navíc jednu zbraň, před kterou bledne i ten nejteflonovější hochštapler. Svůj volební lístek. Když ho hází do urny a tím chce zamezit rozkvětu hlouposti a zla, může mít toto gesto v součinnosti s vůlí jiných, kteří si přejí totéž, účinek očistné lázně.