Článek
Z hlediska vojenství a strategie zajisté mohou. Ruskou nevěstu a tureckého nápadníka spojuje bohaté věno. Mohou se navzájem obohatit nerostnými surovinami z široširých ruských plání, hor a luk, i strategicky výhodnou polohou bývalé Osmanské říše. Pokud by ruští svatebčané mohli začít využívat ke svým cestám úžiny Bosporu, tedy jedinou šanci pro ruské válečné loďstvo, jak přestat kroužit v Černém moři stále dokola, bylo by to věno více než nevídané. Z hlediska šance na ovládnutí takzvané Eurasie je pozice výhodná. Podle klasiků především anglosaské geopolitiky ten, kdo ovládá Eurasii, ovládá svět.
Jenže vojenská síla a strategická poloha nejsou vše. Stále je potřeba ovládnout také Evropu, která je úzce provázána se Spojenými státy americkými. V součtu se tak jedná o vojenské uskupení, které se nápadníkům z nouze silou vyrovná. Ba co víc, převyšuje je i ekonomicky. Stačí si jen připomenout, že Erdoganovy omluvy a ucházení o opětovnou ruskou přízeň předcházely pro Turecko devastující sankce Moskvy. Ruští turisté nepřijeli, turecké zboží neproudilo a turecká ekonomika strádala. Podobně strádá pod vahou západních sankcí Rusko. Byť Rusové již dávno dokázali, jaké obrovské oběti jsou schopni přinést.
Může se také dost dobře stát, že nynější námluvy žádným trvalejším svazkem neskončí. Turecko je stále členem NATO, byť v poslední době nikterak zvlášť spojenci chváleným. Kam vítr, tam plášť, vlastní zájmy nade vše. Nesmíme také zapomínat, že Erdogan se se svými způsoby drsňáka z ulice zdaleka nedokáže vyrovnat jemným finesám ruské šachové hry.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Dost dobře se může stát, že jakmile poslouží svému účelu vzbudit žárlivost, ruská nevěsta si opět vzpomene na bohatého západního ženicha, který její věno v podobě nerostných surovin dokáže proměnit v zlaté dukátky. Je jí přece jen blíž, a to i kulturně, než její tradiční nepřítel na jihu, se kterým byla v průběhu staletí ve sporu mnohem déle. Pak se znenadání Erdogan, pokud bude ještě stále u moci, může objevit v Bruselu, Berlíně, Paříži, Aténách, Washingtonu nebo třeba i v Praze s prosíkem stejným jako nyní v Moskvě.