Článek
Pravdou je, že výše zmíněná jména by měla být předmětem nejrůznějších očekávání občanů a profesionálních analýz povolání, které je mají v popisu práce. Jaké je vyznání dotyčných by mělo být v podstatě každému jedno. Víra je a měla by být záležitostí osobní. Obzvláště v Evropě s jejím oddělením státu a náboženství. Ale ono není. Žijeme totiž ve světě, který trpí panickou hrůzou z terorismu a radikálního islamismu.
Když tedy Londýňané zvolili svým starostou syna pákistánského imigranta, zpráva obletěla svět. Bylo to také novum, jelikož se taková osoba dostala do vedení City poprvé v historii. Asi jako když se stal prezidentem Spojených států Barack Obama. Člověk barvy pleti tmavé neboli Afroameričan.
Ostatně Obama nedávno navštívil demonstrativně mešitu s cílem podpořit toleranci. „Útok na jednu víru je útokem na všechny víry. V našich životech máme všichni mnoho identit. Jsme synové, dcery, bratři a sestry nebo spolužáci. Dnes jsou ve světě hlasy, které vás neustále nutí, abyste si vybrali mezi svými identitami. Nevěřte jim. Nejste muslimové nebo Američani. Jste muslimové a Američani.“
Píši o těchto událostech, protože v sobě skýtají jistou naději. I když je nálada hysterická a v mnohém vypjatá, právě lidé jako Khan či Duzdarová ji mohou pomoci vrátit k rozumnému uvažování. Na jedné straně jejich úspěch bere vítr z plachet islamistickým bojůvkám, džihádistickým fundamentalismům typu takzvaného Islámského státu či Al-Káidy. Popírá totiž jejich tvrzení, že muslimové mohou dosáhnout v západní civilizaci úspěchu a hájení svých zájmů pouze násilnou cestou džihádu. Khan a Duzdarová jsou další v řadě těch, kteří ukazují, že to není pravda. Že muslim i v rámci zavedených pořádků může dosáhnout obliby, důvěry, úspěchu i moci. Mimochodem i v České republice je senátor zvolený občany muslimského vyznání.
Mohou mít také dopad na veřejné mínění v Evropě a specificky v zemích, které jsou často obětí záměny dojmů s pojmy. Protože je rozdíl mezi islámem jako náboženstvím a fundamentálním islamismem coby politickou ideologií. Cílem radikálů je totiž radikalizovat všechny ostatní umírněné, ať jsou jakéhokoliv vyznání. A přesvědčit je, že stojí proti sobě a jedinou cestou k řešení je apokalypsa.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.