Dnes bude mých vlastních slov jen málo. Budou mluvit jiní.

Když jsme si včera pozdě večer vyměňovali názory na situaci v Rusku se dvěma pány, kteří tématu skutečně rozumí, svěřil se jeden z nich, že ho při četbě druhého dílu Dějin Ruska editovaných profesorem Andrejem Zubovem jímá úzkost, kolik výborných lidí je už zase z té země venku.

Přidal se druhý pán, že změnit mentalitu nemocné společnosti trvá přibližně tři generace. A že tento proces nemá v Rusku kdo iniciovat.

I tamní statistiky totiž hlásí každoroční nárůst emigrace. Letos za osm měsíců je rekordní (http://zagrandok.ru/vyezd/migraciya/statistika-emigracii-iz-rossii-v-2014.html). Místní sociologové sdělují, že zemi opouštějí nejlepší mozky, jejichž nositelé už nevěří, že tam, kde se narodili, jejich talent někdo potřebuje.

Kremelské vedení emigraci neomezuje. Mezi odjíždějícími panuje přesvědčení, že je tento proces součástí plánů dnešní věrchušky, která potřebuje jen udržet své obrovské peníze a k tomu nezbytné množství obsluhy výnosných odvětví s vymytými mozky a aktivovanou zlobou proti všemu jinak vyhlížejícímu a myslícímu. Smutné.

Ráno jsem otevřel poštu. Byl tam dopis podepsaný celým jménem, které ale uvádět nebudu.

Předem mého sdělení bych Vám rád poděkoval za pravidelné příspěvky do Novinek.cz, které mě společně s mou přítelkyní utvrzují, že jsem se ještě nezbláznil.

Když i tady v Praze od mladších kolegů v práci slyším, že by použili na uprchlíky bagry, drtičky, plyn a pod., že za komunistů bylo lépe a že M. Horáková si zasloužila viset, přestávám věřit v charakterovou obrodu lidí v postkomunistických zemích.

Při cestě domů z práce vidím, jaká anarchie vládne na silnicích a jak řidiči, díky nečinnosti policie, jsou stále agresivnější.

A když pak doma po tom všem vidím v televizi Zemana, propagujícího Rusko a Čínu, věříte mi, že mám myšlenky na odstěhování se z ČR? Máme s přítelkyní roční holčičku a nechtěli bychom, aby vyrůstala v takovém nepřátelském prostředí.

Během půl roku jsem však slyšel podobné úvahy nezávisle na sobě z úst vícero mladých a racionálně uvažujících rodičů, a to je právě důvod, proč Vám píši. Vidím v tom velký sociální problém, o kterém je, dle mého názoru, třeba se zmínit veřejně.

Po emigraci či devastaci české inteligence za okupace a normalizace je to její další odliv a když vezmeme v potaz, že je jako vše i IQ dědičné, nevypadá to s ČR během generace či dvou vůbec dobře.

Děkuji za Váš čas a za zamyšlení se nad touto problematikou.

A teď můžeme přemýšlet.