Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Nešťastné odzbrojené Řecko - Jan Ludvík

Novinky, Jan Ludvík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Těžko mezi evropskými členy NATO hledat stát, který by neměl více investovat do své obrany. Mírová dividenda umocněná ekonomickou krizí poslala armádní rozpočty k ledu a ani ukrajinské probuzení nedokázalo zcela potlačit celoevropskou chuť neplatit za vlastní obranu a doufat, že to udělají jiní. Ale jak už to bývá, lze najít výjimku potvrzující pravidlo. Nešťastné Řecko. Bankrotující. Drcené krizí. Přesto utrácející za armádu více než dvě procenta HDP.

Jan Ludvík

Článek

V kontextu debat o tom, jak málo se Evropa podílí na svojí obraně, bychom snad mohli Řeky pochválit. Jenže v době, kdy působilo v alianční misi v Afghánistánu přes pět set Čechů, tam Řeků bylo jen něco přes sto. Řecké zapojení do unijních misí není o nic lepší.

Atény zůstávají věrné tradici. Přední odborník na diplomatické dějiny studené války Nor Geir Lundestad psal o tom, jak existovalo trojí NATO. Jedno ozbrojené a připravené ke střetu se Sověty na centrální frontě. Druhé plné černých pasažérů. A třetí po zuby ozbrojené a připravené válčit, ale zejména mezi sebou navzájem. Řekové a Turci.

Dnes jsou vztahy mezi oběma zeměmi relativně stabilizované. Sem tam provokace ve vzdušném prostoru, ale turecká invaze do Řecka asi nehrozí. Nakonec Ankara má dost problémů na východě. Přesto si Atény udržují stotisícovou armádu se stovkami tanků, o jejichž užitečnosti pro obranu hornatého Řecka nebo jeho malebných ostrovů lze pochybovat.

Armádu, kterou si Řekové nemohou dovolit, ale ani si nemohou dovolit v ní radikálně škrtat. Řecko, které bylo před krizí jedním z největších dovozců zbraní v Evropě, teď za ně musí platit účty stejným zemím, kterým patří většina řeckého dluhu. Navíc propouštění masy vojáků v zemi sužované nezaměstnaností není nejlepší nápad. A tak se šetří na provozu. Řekové mají obrovskou armádu, stovky tanků a letadel. Ale dochází jim do nich benzín.

Jen jedna z mnoha bolestí nešťastné země, na kterou vláda v Aténách jen těžko hledá recept. Jedna z bolestí, kterou nemůže vyřešit zvolené ne ani odmítnuté ano řeckého referenda.

Jan Ludvík

Je odborným asistentem na Katedře bezpečnostních studií, výzkumným pracovníkem Střediska bezpečnostní politiky IPS FSV UK a příležitostným komentátorem veřejného dění. Studoval na Univerzitě Karlově a University of Richmond.

Doktorské studium absolvoval v oboru mezinárodní vztahy. Odborně se zaměřuje na vztah mezi politickou a vojenskou silou, ozbrojené konflikty, americkou a českou zahraniční a bezpečnostní politiku.

Je autorem knihy Nuclear Asymmetry and Deterrence: Theory, Policy and History.

Aktvní je na síti Twitter @JanLudvikSBP

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám