Článek
Seznam nežádoucích osob je jen prázdné gesto, protože nemůže vážně ublížit ani nikomu z lidí na seznamu, ani členským zemím EU. Ve srovnání se seznamem Rusů, kterým EU zakázala vstup na svoje území, působí tak ruský krok velmi neškodně.
Zatímco totiž vlivní Rusové, kterým Unie zakázala vstup na svoje území, mají nebo měli - stejně jako bohatí Rusové v minulosti - v mnoha případech z dobrých důvodů svoje peníze uloženy v evropských bankách, kupovali nemovitosti v luxusních evropských destinacích a posílali svoje děti na západní univerzity, žádná z osobností, jimž zakázalo na své území vstup Rusko, podobné zájmy v Rusku nemá.
Jinými slovy: současné Rusko, stejně jako Rusko v minulosti, nemá, čemu se dnes říká „soft power“ - tedy měkkou sílu nebo přitažlivost.
Dokonce i velká většina z těch Evropanů, kteří podporují Putinův režim, by se ošívala při pomyšlení, že by do Ruska měli přesídlit, kupovat si tam nemovitosti, nebo, nedej Bože, uložit svoje peníze v ruských bankách. Rusko je prostě nestabilní, nesvobodná země, s ekonomikou na úrovni třetího světa.
Zatímco zákaz vstupu na území EU musí postižené Rusy dost bolet, jakkoliv „patrioticky“ tvrdí, že je jim to jedno, oněch 89 osobností z Unie si z ruského zákazu opravdu nemusí dělat těžkou hlavu.
V tomto kontextu působí „ruská odveta“ podobně, jako když Rusko uvalilo v reakci na západní sankce svoje vlastní ekonomické sankce na dovoz západního zboží. Pravda, některé podniky na Západě na ruských sankcích tratily, ale nakonec to odnesli hlavně obyčejní Rusové, protože z ruských obchodů zmizela celá řada západních produktů, na které si v posledních desetiletích zvykli.
Ruský seznam „nežádoucích“ tak jen opět vyjevuje neudržitelnost situace, do níž Rusko Putin dostal. Jediné, co lze brát na současném Rusku skutečně vážně v souboji se Západem, jsou právě jen již zmíněné zbraně a v krátkodobém měřítku i vydírání dodávkami plynu. Obojího mají Rusové ještě stále dost, a mohou s nimi natropit dost nepříjemností. Jinak je ale Rusko ve svých snahách o „odvetu“ dost bezzubé, přičemž důsledky nesou především obyčejní Rusové.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Svým seznamem zakázaných osob Rusko navíc ohrožuje světový šampionát ve fotbale, který má pořádat v roce 2018. Pokud se chování Ruska rychle nezmění, je téměř jisté, že některé západní země začnou zvažovat svoji účast na této pro Rusko tak prestižní akci.