Z rozruchu kolem (ne)podpory biopaliv, což je předmět střetu zájmů Andreje Babiše, se právě vyklubala odhodlanost části opozice iniciovat hlasování Sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě.

TOP 09, ODS a poslanci zvolení za hnutí Úsvit, to je ale formace, která není schopna dát dohromady 101 hlasů potřebných pro vyslovení nedůvěry Sobotkově kabinetu. Premiér to v okamžité reakci náležitě okořenil, když sžíravě poznamenal, že iniciátoři snad umějí počítat. Šéf ODS Petr Fiala mu však zpětně vzkázal, že do 101 samozřejmě počítat umí.

A dodal: „Jde o něco jiného. Přestože nemáme dost hlasů, společně jsme se k tomuto kroku rozhodli, protože to, co dělá tato vláda, považujme za tak vážné, tak nebezpečné a tak ohrožující pravidla demokracie, že tomu nemůžeme jen tak přihlížet.“ Je to logický, byť z hlediska účinnosti bezvýznamný postup, který je odsouzen k nezdaru nejen kvůli tomu, že vláda ve Sněmovně po takovém hlasování nepadne.

Ani nejplamennější vysvětlování hlavního řečníka tohoto uskupení Miroslava Kalouska, proč koalice v této věci mlží či lže, totiž neprolomí zeď, která dělí TOP 09 a ODS (zbytky Úsvitu jsou tam jen do počtu) od masy voličů, která momentálně jistí vládní strany. Pro tyto lidi jsou politici jako Miroslav Kalousek, Karel Schwarzenberg či Petr Fiala ufony z nepřátelské planety.

Schwarzenberg uvedl přirovnání, že se subjekty usilující o nedůvěru vládě spojily, jako kdyby se dali dohromady lidé, kteří chtějí bránit babičku, jíž se ubližuje. Jak ale mluví nezřetelně, vyznělo to, jako kdyby měli bránit Babišku, což je „Andrej v sukních“ z jednoho dílu Kanceláře Blaník. Paradoxně to může být pravda. Je snadno představitelný psychologický mechanismus, že když na hodného miliardáře, který chce, aby obyčejným lidem bylo líp, útočí taková parta, je o důvod víc ho podpořit.

Kalousek a další poukazují na to, že Babiš si dělá se svým ANO, co chce a co uzná za vhodné, a neštítí se nesmyslných výroků, jako že ho poslanci ve věci biopaliv neposlechli. Stoprocentně zvoleného šéfa, přesněji řečeno majitele? Povídali, že mu hráli. Koho to ale z Babišových voličů doopravdy pálí? Jednou nadšeně přijatý vůdce je vůdce navždy, se vším, co si může dovolit – což je vlastně všechno.

Schwarzenberg varoval, že „Agrofert je rakovina, která zahltí tento stát“. Není málo lidí, kteří s ním souhlasí. Ale je to stále menšina. Přebíjí ji množství občanů, kterým Fialovo ohrožení demokracie mnoho neříká a pro něž je Babiš placebo. Spolknou ho a mají pocit, že líp jim už je.