Článek
Poslanec za KSČM Alexandr Černý v diskusi prohlásil, že nerozumí, co poslanci usnesením sledují. Řekl: „Změnit se na tom nic nedá. Pan Filip tam prostě je a je to místopředseda Poslanecké sněmovny. Nikdo nic nezmění na tom, že je na řádné pracovní cestě.“
Pan Černý se mýlí. Filipovu cestu podepsal bez souhlasu organizačního výboru PS předseda Sněmovny Jan Hamáček, takže Sněmovna neměla možnost o této kontroverzní cestě diskutovat. Učinila tak sice se zpožděním, ale došla k jasnému závěru: její místopředseda Filip ji na této cestě nereprezentuje.
To je srozumitelný signál směrem navenek. Naši spojenci v EU a NATO musejí totiž nejspíš dost často pracně dumat nad tím, kdo Českou republiku v zahraničí vlastně reprezentuje, a jaké jsou k různým důležitým tématům naše postoje.
V případě Filipa PS eliminovala alespoň některé z otazníků, které by se ve spojeneckých zemích v souvislosti s jeho cestou vynořily. Je možná škoda, že se ve světle pokračující podpory komunistických poslanců pro tuto cestu PS nerozhodla Filipa odvolat z funkce místopředsedy PS a do této funkce zvolit zástupce jiné strany.
Bohužel Filip není jediný, kdo si dělá v zahraniční politice, co chce. Prezident Miloš Zeman se v září vypravil v oficiální prezidentské roli na konferenci organizovanou na řeckém ostrově Rhodos Vladimírem Jakuninem, blízkým spojencem Vladimíra Putina a dlouholetým agentem KGB. Na konferenci český prezident vyzval ke zrušení sankcí EU vůči Rusku, ač je takový postoj v rozporu s oficiální linií vlády i našimi závazky vůči EU.
Nabízí se otázka, zda by v podobných případech nestálo za to, aby PS reagovala podobně jako v případě Filipa. Zeman sice na rozdíl od Filipa není jejím funkcionářem, a PS vůči němu nemá „disciplinující“ nástroje, ale usnesení PS distancující se od podobných zahraničně-politických avantýr prezidenta by alespoň částečně zmírnilo negativní světlo, které některé jeho zahraničně-politické aktivity vrhají na ČR.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).