Článek
Případné vyhlášení samostatnosti Skotsku přinese značné nevýhody. Velké britské bankovní instituce již avizovaly, že v případě vyhlášení samostatnosti svá sídla přesunou směrem londýnská City. Bezprostřední příčinou bude odliv kapitálu a ztráta desítek tisíc pracovních míst, která v této části Británie banky poskytují. V otázce měny Salmond automaticky počítá s tím, že občané budou moci dále platit librou. To však britský ministr financí George Osborne odmítl.
Nejasná je také budoucnost obrany případného nového státu. Ve Skotsku je uskladněn jaderný arzenál Velké Británie a na základně Clyde u skotského Faslane kotví celá flotila ponorek Spojeného království schopných nést jaderné střely Trident. Stoupenci samostatnosti sdružení ve vládnoucí Skotské národní straně již ústy svého předsedy Salmonda dali jasně najevo, že budou usilovat o „vyhnání“ ponorek a zbraní co nejdříve.
To však vnímá nelibě nejen Londýn, ale také Spojené státy, které již daly jasně najevo, že v tom případě mohou zablokovat vstup samostatného Skotska do NATO. Bude se totiž jednat o nový stát, který není signatářem Washingtonské smlouvy a pro jeho přijetí do Severoatlantické aliance by muselo hlasovat všech 28 členů. Skotové také přijdou o podporu britské armády a také o pracovní místa na její působení navázaná. Ačkoli vyšla Velká Británie z dvou světových válek 20. století velmi oslabená, stále je významnou vojenskou mocností.
Kromě výše zmíněného dojde také k převzetí části státního dluhu a dalších závazků. Pro samostatné Skotsko je přínosem, že zdědí také část zásob ropy a plynu nacházející se u jeho břehů. Příjmy z těchto surovin však s nejvyšší pravděpodobností nedokážou financovat chod nového státu. Nejisté je také jeho případné členství v Evropské unii.
Pro Spojené království znamená případná samostatnost Skotska také problém. Kromě ztráty mezinárodní prestiže se jedná o enormní náklady na případné rušení vojenských základen. Jen v případě zmiňované ponorkové základny by mohly dosáhnout desítek miliard liber. S cílem přesvědčit Skoty o výhodách trvalého svazku představila londýnská vláda balíček opatření, která dále posílí skotské pravomoci. Jedná se o možnost vydávat vlastní dluhopisy, využít větší část vybraných daní a také určit, jak se mají použít.
Nevýhody samostatnosti jednoznačně převyšují a vláda Spojeného království je ochotná k ústupkům. Přesto však je počet příznivců samostatnosti, kteří mluví anglicky a chtějí si ponechat libru a královnu, a odpůrců odtržení od Velké Británie vyrovnaný. Důvodem, jak i oni sami přiznávají, jsou především emoce. Tedy přesněji řečeno emocionální separatistický nacionalismus, který je na vzestupu v celé Evropě v různých podobách. Nalezneme ho také v Katalánsku, severní Itálii či Belgii. Právě v posledně jmenovaném státě je jedno unikum. Na každé oslavě belgické státnosti je opravdu vysoká účast, může totiž být poslední, a tak si ji nikdo nechce nechat ujít.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Skotové mají plné právo zvolit si samostatnost. Otázka však je, nakolik se jedná o čin potřebný a prozíravý. Ve 21. století je vhodné podporovat cestu, která umožní Evropanům sjednotit se a společně čelit výzvám, které na nás čekají.