Hlavní obsah
Zamrzlé jezero Rúp Kund Foto: Profimedia.cz

Záhada Jezera koster. V zamrzlé vodě jsou pozůstatky lidí z různých dob i míst

Himálajské jezero Rúp Kund je povětšinu roka zamrzlé a pokryté silnou vrstvou sněhu. Když ale na pár dní roztaje, nabídne hrůznou podívanou. Mělké jezero skrývá stovky lidských koster, na řadě z nich jsou ještě cáry masa. Během let se kolem jezera vytvořila řada legend i vědeckých hypotéz. Analýza DNA, jejíž závěry vydala ve středu skupina vědců z Indie, USA a Německa, některé věci objasňuje, zároveň však dělají nové objevy záhadu Jezera koster zase o něco zamotanější.

Zamrzlé jezero Rúp Kund Foto: Profimedia.cz
Záhada Jezera koster. V zamrzlé vodě jsou pozůstatky lidí z různých dob i míst

Himálajské jezero Rúp Kund leží ve výšce kolem 5000 metrů nad mořem. Jezero má okolo 40 metrů v průměru a je pouze dva metry hluboké, nikdo by patrně jeho existenci nevěnoval zvláštní pozornost, nebýt děsivého nálezu, který v roce 1942 učinil jeden z lesních strážců. Roztáté jezero odhalilo 300 až 600 lidských koster.

Od té doby se jezero stalo turistickou atrakcí, vznikla řada pověstí i vědeckých teorií, jak se pozůstatky lidských těl do jezera dostaly. Jedna z legend tvrdila, že se jednalo o poutníky, kteří rozhněvali místní bohyni Nanda Devi, podle některých teorií mohlo jít o skupinu japonských vojáků, rituální sebevraždu neznámé skupiny či snad o čínské cestovatele.

Nejpopulárnější teorií byla ta, která mluvila o skupině či kmeni, který před více než tisíci lety zemřel při nějaké přírodní katastrofě.

Analýza DNA, jejíž výsledky tým vědců zveřejnil ve vědeckém časopise Nature Communications a o které informoval list New York Times, měla na celou věc vrhnout trochu jasnější světlo, spíš ale vyvolala nové otázky.

Na 38 zkoumaných kosterních pozůstatků totiž patřilo lidem pocházejících z různých časů a jiných míst. Vzorky od sebe dělilo i tisíc let.

Mrtvé lidi dělilo tisíce kilometrů i let

Zkoumané kostry patřily 23 mužům a 15 ženám. Celkem 23 z nich patřilo obyvatelům jižní Asie a pochází z období mezi 7. až 10. stoletím, ovšem nikoliv z jedné doby. O zhruba tisíc let později - někdy mezi 17. a 20. stoletím - přibylo do jezera minimálně dalších 14 koster, které patřily lidem z východního Středomoří. Poslední zkoumaný vzorek pak patřil osobě s DNA odpovídající obyvatelům Asie jihovýchodní.

Jak všichni tito lidé zemřeli, zůstává záhadou. Dřívější studie, která zkoumala pět kosterních pozůstatků, nalezla v lebkách otvory, které by nasvědčovaly tomu, že lidem prorazil hlavu větší kulatý předmět, například obří kroupy.

„Je však těžké uvěřit, že by každý z lidí, co jsou v jezeře pohřbeni, zemřel tím samým způsobem,“ uvedla jedna z hlavních autorek studie, Éadaoin Harneyová z Harvardské univerzity.

Záhadou rovněž zůstává identita lidí, kteří v himálajském jezeře nalezli místo posledního odpočinku. Zkoumané vzorky patřily dospělým, dětem i seniorům. Chemický rozbor kostí naznačuje, že lidé měli různé stravovací návyky, což odpovídá tvrzení, že se v jezeře nachází mrtvoly z různých populačních okruhů.

Nerozřešené zůstává dál i to, jak se nebožáci do jezera dostali.

Vědci si tedy nyní mohou odškrtnout teorii, že se jednalo o jeden kmen. Ale kdo byli lidé, kteří v jezeře skončili? Jaký byl jejich konec? Odkud pocházeli? Proč se mrtvoly v jezeře vršily po řadu staletí? Nová zjištění přidávají už tak fascinujícímu příběhu o Jezeře koster další nádech tajemna.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků