Článek
Konkrétně se jedná o zmijovce s vědeckým názvem Amorphophallus decus-silvae. Podle botaniků je to ještě o něco vzácnější druh než je jeho známější příbuzný – zmijovec titánský (Amorphophallus titanum).
Rostlinu v nizozemské botanické zahradě zasadil dobrovolník Rudmer Postma v roce 2015. Trvalo jí tak šest let, než poprvé vykvetla. Naposledy se zde z květu rostliny tohoto druhu zmijovce radovali v roce 1997, tedy před dlouhými 24 lety. Podle některých zdrojů se dokonce jedná teprve o třetí zaznamenaný případ kvetení této rostliny v Evropě.
Zaměstnanci zahrady poprvé zaregistrovali pupen rostliny v polovině září. Ten pak během měsíce a několika málo dní dosáhl zhruba půlmetrové délky, přičemž samotný stonek rostliny měřil dva metry.
„Jenom málo botanických zahrad má ve své sbírce Amorphophallus decus-silvae, takže kvetení této rostliny je o to vzácnější,” uvedli zástupci botanické zahrady v Leidenu.
Zmijovec, známý také pod jménem áronova hůl, je rod jednoděložných rostlin z čeledi áronovitých. Jeho jméno je složeno z řeckých slov amorphos (beztvarý) a phallos (penis). Právě kvůli jeho vzhledu se mu rovněž přezdívá „penisová rostlina”.
Během pandemie se zamiloval do vzácných květin. Má sbírku v hodnotě 300 tisíc korun
Ta je při kvetení rovněž charakteristická svým silným štiplavým zápachem, podobným hnijícímu masu, jenž vábí velké množství hmyzu. Ani ten však neodradil množství návštěvníků, kteří se na raritu ze světa flóry přišli do botanické zahrady podívat.