Hlavní obsah

Útok žraloka? Kdepak, jen negativní setkání

V některých částech Austrálie se již nebude používat termín „útok žraloka”. Snaha změnit image žraloků z krvelačných bestií vedla úředníky k tomu, že se zamysleli a nově se bude mluvit pouze o „negativních setkáních” či „interakcích”.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Například úředníci z Queenslandu budou nově mluvit o „kousnutí” místo obvyklého „útoku”. I nadále lidé na internetu najdou rady, jak riziko setkání se žralokem minimalizovat. Tento krok přichází navzdory nárůstu smrtelných útoků žraloků po celém světě v loňském roce, a to včetně řady úmrtí v australských vodách.

Ve státě Nový Jižní Wales se pak v oficiálních zprávách rovněž nebude mluvit o útocích, nýbrž o „incidentech, interakcích a negativních setkáních”, uvedl britský The Telegraph s odvoláním na list Sydney Morning Herald.

„Stále ale respektujeme, že každý incident může nejlépe popsat osoba, která ho zažila,” uvedl mluvčí ministerstva průmyslu v Novém Jižním Walesu, které má na starosti právě i rybolov.

Muž letěl na padáku těsně nad mořem, žralok vyskočil a ukousl mu nohu

Zahraniční

Zastánci žraloků krok úřadů vítají, podle nich se v něm odráží skutečnost, že většina incidentů, kdy se člověk potká se žralokem, neskončí zraněním. To potvrzuje i doktor Christopher Pepin-Neff, který se chováním žraloků zabývá na univerzitě v Sydney.

„Do roku 1930 se dokonce používal termín ‚nehoda‘. Pokud hovoříme o ‚útoku žraloka‘, pak je to lež,” myslí si doktor.

Podle Leonarda Guidy, výzkumného pracovníka Australské společnosti pro ochranu moří, pomůže změna rozptýlit domněnku o tom, že žraloci jsou chladnokrevní zabijáci a nemyslící lidožravá monstra.

Podle dat univerzity na Floridě došlo v roce 2020 na celém světě k 57 nevyprovokovaným útokům žraloků na člověka, 10 z nich skončilo smrtí, z toho nejméně šest právě v Austrálii. Roční průměr v letech předtím činil zhruba čtyři takové případy na světě.

Vědci předpokládají, že nárůst počtu smrtelných útoků v Austrálii souvisí s oteplováním mořských vod v důsledku klimatických změn, klesajícími zásobami ryb a zvýšeným zájmem Australanů o tamní pláže v době pandemie.

Reklama

Výběr článků

Načítám