Článek
Manuskript panovníka, jenž se ve svých patnácti letech oženil s dcerou Marie Terezie Marií Antoinettou, aby upevnil francouzsko-rakouské vztahy, byl považován za nenávratně ztracený. Nedávno jej ale vypátral ve Spojených státech, koupil a dopravil zpět do Francie zanícený sběratel historických dokumentů Gérard Lhéritier.
Zmařený pokus o útěk za hranice
Podle listu Le Figaro se Lhéritier doslechl od jistého experta z Bostonu, že testament nazvaný Prohlášení ke všem Francouzům má již dlouhá léta jistý americký sběratel. Ludvík XVI. své poselství sepsal těsně předtím, než se v roce 1791 pokusil i s rodinou uprchnout z Paříže do zahraničí. To se mu ale nepodařilo, protože byl u severofrancouzského Varennes - údajně díky místnímu poštmistrovi - odhalen a převezen zpět do Paříže.
Podle listu Le Figaro se Lhéritier doslechl od jistého experta z Bostonu, že testament nazvaný Prohlášení ke všem Francouzům má již dlouhá léta jistý americký sběratel. Ludvík XVI. své poselství sepsal těsně předtím, než se v roce 1791 pokusil i s rodinou uprchnout z Paříže do zahraničí. To se mu ale nepodařilo, protože byl u severofrancouzského Varennes - údajně díky místnímu poštmistrovi - odhalen a převezen zpět do Paříže.
Podle listu Le Figaro se Lhéritier doslechl od jistého experta z Bostonu, že testament nazvaný Prohlášení ke všem Francouzům má již dlouhá léta jistý americký sběratel. Ludvík XVI. své poselství sepsal těsně předtím, než se v roce 1791 pokusil i s rodinou uprchnout z Paříže do zahraničí. To se mu ale nepodařilo, protože byl u severofrancouzského Varennes - údajně díky místnímu poštmistrovi - odhalen a převezen zpět do Paříže. Král se v „testamentu“ snažil obhájit a ostře se vypořádal s „barbarským despotismem“ revolučních výborů. Současně se ale přihlásil k reformám a zrušení daňových privilegií. „Francouzi a hlavně Pařížané, vraťte se ke svému králi. On bude vždy Vaším Otcem,“ apeloval na poddané Ludvík XVI. Měl pověst vzdělaného a zbožného člověka, který však nedokázal řešit tíživou finanční krizi a provést tolik potřebné reformy zastaralého feudálního uspořádání Francie. Na šestnáctistránkovém dokumentu pracoval král celých pět měsíců.
Podle listu Le Figaro se Lhéritier doslechl od jistého experta z Bostonu, že testament nazvaný Prohlášení ke všem Francouzům má již dlouhá léta jistý americký sběratel. Ludvík XVI. své poselství sepsal těsně předtím, než se v roce 1791 pokusil i s rodinou uprchnout z Paříže do zahraničí. To se mu ale nepodařilo, protože byl u severofrancouzského Varennes - údajně díky místnímu poštmistrovi - odhalen a převezen zpět do Paříže. Král se v „testamentu“ snažil obhájit a ostře se vypořádal s „barbarským despotismem“ revolučních výborů. Současně se ale přihlásil k reformám a zrušení daňových privilegií. „Francouzi a hlavně Pařížané, vraťte se ke svému králi. On bude vždy Vaším Otcem,“ apeloval na poddané Ludvík XVI. Měl pověst vzdělaného a zbožného člověka, který však nedokázal řešit tíživou finanční krizi a provést tolik potřebné reformy zastaralého feudálního uspořádání Francie. Na šestnáctistránkovém dokumentu pracoval král celých pět měsíců.
Podle listu Le Figaro se Lhéritier doslechl od jistého experta z Bostonu, že testament nazvaný Prohlášení ke všem Francouzům má již dlouhá léta jistý americký sběratel. Ludvík XVI. své poselství sepsal těsně předtím, než se v roce 1791 pokusil i s rodinou uprchnout z Paříže do zahraničí. To se mu ale nepodařilo, protože byl u severofrancouzského Varennes - údajně díky místnímu poštmistrovi - odhalen a převezen zpět do Paříže. Král se v „testamentu“ snažil obhájit a ostře se vypořádal s „barbarským despotismem“ revolučních výborů. Současně se ale přihlásil k reformám a zrušení daňových privilegií. „Francouzi a hlavně Pařížané, vraťte se ke svému králi. On bude vždy Vaším Otcem,“ apeloval na poddané Ludvík XVI. Měl pověst vzdělaného a zbožného člověka, který však nedokázal řešit tíživou finanční krizi a provést tolik potřebné reformy zastaralého feudálního uspořádání Francie. Na šestnáctistránkovém dokumentu pracoval král celých pět měsíců. Testament poté zaslal předsedovi ústavodárného Národního shromáždění Alexandrovi de Beauharnaisovi s žádostí, aby byl veřejně přečten. Revolucionáři jej ale nakonec použili proti monarchovi v procesu. „Tento manifest dokazuje jeho nepřátelské úmysly. Usiloval o státní převrat,“ hřímali žalobci.
Podle listu Le Figaro se Lhéritier doslechl od jistého experta z Bostonu, že testament nazvaný Prohlášení ke všem Francouzům má již dlouhá léta jistý americký sběratel. Ludvík XVI. své poselství sepsal těsně předtím, než se v roce 1791 pokusil i s rodinou uprchnout z Paříže do zahraničí. To se mu ale nepodařilo, protože byl u severofrancouzského Varennes - údajně díky místnímu poštmistrovi - odhalen a převezen zpět do Paříže. Král se v „testamentu“ snažil obhájit a ostře se vypořádal s „barbarským despotismem“ revolučních výborů. Současně se ale přihlásil k reformám a zrušení daňových privilegií. „Francouzi a hlavně Pařížané, vraťte se ke svému králi. On bude vždy Vaším Otcem,“ apeloval na poddané Ludvík XVI. Měl pověst vzdělaného a zbožného člověka, který však nedokázal řešit tíživou finanční krizi a provést tolik potřebné reformy zastaralého feudálního uspořádání Francie. Na šestnáctistránkovém dokumentu pracoval král celých pět měsíců. Testament poté zaslal předsedovi ústavodárného Národního shromáždění Alexandrovi de Beauharnaisovi s žádostí, aby byl veřejně přečten. Revolucionáři jej ale nakonec použili proti monarchovi v procesu. „Tento manifest dokazuje jeho nepřátelské úmysly. Usiloval o státní převrat,“ hřímali žalobci.
Odpor vůči vládnutí Ludvíka XVI. byl značný, a ještě větší vůči Marii Antoinettě, s níž si král i přes značné hospodářské problémy monarchie dopřával okázalého přepychu, který velmi dráždil.
Stál milióny eur
Po sesazení a popravě panovníka se originál dokumentu beze stopy ztratil, i když jeho obsah byl všeobecně znám. V 19. století byl přetištěn v několika sbornících. Lhéritier bez dalšího upřesnění řekl, že americký sběratel mu prodal manuskript za „několik miliónů eur“.
Po sesazení a popravě panovníka se originál dokumentu beze stopy ztratil, i když jeho obsah byl všeobecně znám. V 19. století byl přetištěn v několika sbornících. Lhéritier bez dalšího upřesnění řekl, že americký sběratel mu prodal manuskript za „několik miliónů eur“.
Po sesazení a popravě panovníka se originál dokumentu beze stopy ztratil, i když jeho obsah byl všeobecně znám. V 19. století byl přetištěn v několika sbornících. Lhéritier bez dalšího upřesnění řekl, že americký sběratel mu prodal manuskript za „několik miliónů eur“. „Myslím, že kdyby po mne chtěl ještě víc, museli bychom učinit vše pro to, abychom jej získali nazpět,“ řekl agentuře AFP.
Po sesazení a popravě panovníka se originál dokumentu beze stopy ztratil, i když jeho obsah byl všeobecně znám. V 19. století byl přetištěn v několika sbornících. Lhéritier bez dalšího upřesnění řekl, že americký sběratel mu prodal manuskript za „několik miliónů eur“. „Myslím, že kdyby po mne chtěl ještě víc, museli bychom učinit vše pro to, abychom jej získali nazpět,“ řekl agentuře AFP.
Po sesazení a popravě panovníka se originál dokumentu beze stopy ztratil, i když jeho obsah byl všeobecně znám. V 19. století byl přetištěn v několika sbornících. Lhéritier bez dalšího upřesnění řekl, že americký sběratel mu prodal manuskript za „několik miliónů eur“. „Myslím, že kdyby po mne chtěl ještě víc, museli bychom učinit vše pro to, abychom jej získali nazpět,“ řekl agentuře AFP. Jak se dokument dostal do Ameriky, se už asi nikdy nepodaří objasnit. Lhéritier má několik hypotéz, zejména tu, že mnoho Francouzů tehdy emigrovalo na „nový svět“. Už v roce 1814 se text testamentu v plném znění objevil v jisté publikaci michiganské univerzity.
Po sesazení a popravě panovníka se originál dokumentu beze stopy ztratil, i když jeho obsah byl všeobecně znám. V 19. století byl přetištěn v několika sbornících. Lhéritier bez dalšího upřesnění řekl, že americký sběratel mu prodal manuskript za „několik miliónů eur“. „Myslím, že kdyby po mne chtěl ještě víc, museli bychom učinit vše pro to, abychom jej získali nazpět,“ řekl agentuře AFP. Jak se dokument dostal do Ameriky, se už asi nikdy nepodaří objasnit. Lhéritier má několik hypotéz, zejména tu, že mnoho Francouzů tehdy emigrovalo na „nový svět“. Už v roce 1814 se text testamentu v plném znění objevil v jisté publikaci michiganské univerzity.
Po sesazení a popravě panovníka se originál dokumentu beze stopy ztratil, i když jeho obsah byl všeobecně znám. V 19. století byl přetištěn v několika sbornících. Lhéritier bez dalšího upřesnění řekl, že americký sběratel mu prodal manuskript za „několik miliónů eur“. „Myslím, že kdyby po mne chtěl ještě víc, museli bychom učinit vše pro to, abychom jej získali nazpět,“ řekl agentuře AFP. Jak se dokument dostal do Ameriky, se už asi nikdy nepodaří objasnit. Lhéritier má několik hypotéz, zejména tu, že mnoho Francouzů tehdy emigrovalo na „nový svět“. Už v roce 1814 se text testamentu v plném znění objevil v jisté publikaci michiganské univerzity. Francouzští experti ani v nejmenším nepochybují o pravosti originálu. Obsahuje podpis Ludvíka XVI. a hlavně potvrzení, že jej Beauharnais skutečně obdržel, poznamenal soudní znalec Thierry Bodin. Od konce května má být manuskript vystaven v pařížském Muzeu písemnictví.
Po sesazení a popravě panovníka se originál dokumentu beze stopy ztratil, i když jeho obsah byl všeobecně znám. V 19. století byl přetištěn v několika sbornících. Lhéritier bez dalšího upřesnění řekl, že americký sběratel mu prodal manuskript za „několik miliónů eur“. „Myslím, že kdyby po mne chtěl ještě víc, museli bychom učinit vše pro to, abychom jej získali nazpět,“ řekl agentuře AFP. Jak se dokument dostal do Ameriky, se už asi nikdy nepodaří objasnit. Lhéritier má několik hypotéz, zejména tu, že mnoho Francouzů tehdy emigrovalo na „nový svět“. Už v roce 1814 se text testamentu v plném znění objevil v jisté publikaci michiganské univerzity. Francouzští experti ani v nejmenším nepochybují o pravosti originálu. Obsahuje podpis Ludvíka XVI. a hlavně potvrzení, že jej Beauharnais skutečně obdržel, poznamenal soudní znalec Thierry Bodin. Od konce května má být manuskript vystaven v pařížském Muzeu písemnictví.
„Z Francie se už nepohne. Uděláme vše, aby tady zůstal,“ ujistil Lhéritier.