Článek
Venuše je vidět na severozápadě hodinu po západu Slunce. Mars naopak ráno na jihovýchodě. Jupiter už za soumraku jasně září na jihozápadě v souhvězdí Panny. Saturn se objevuje hned zvečera pod Venuší a mizí z oblohy. Nízko na jihu v souhvězdí Vodnáře lze ráno vyhledat Uran. Rovněž v ranních hodinách v souhvězdí Kozoroha nízko nad obzorem je vidět Neptun.
Po Měsíci nejjasnější na noční obloze je Venuše, která dostala jméno podle řecké bohyně jara a probouzející se přírody, později známé jako bohyně lásky a krásy. Večer se jí říká Večernice a je-li vidět nad ránem, tak Jitřenka. Někdy se o ní hovoří jako o sestře Země. Mají sice podobnou velikost, život na Venuši by ale možný nebyl, protože na ní není téměř žádná voda a tlak na povrchu je více než devadesátkrát větší než na Zemi.
Mars nese jméno boha války
Mars upoutá pozorovatele načervenalou barvou, kterou způsobují horniny na jeho povrchu obsahující kysličníky železa, proto se o něm také hovoří jako o Rudé planetě. Staré národy považovaly jeho červenou barvu za symbol ohně a krve. Starověcí Římané ho proto pojmenovali podle svého boha války.
Jupiter je největší planetou ve sluneční soustavě a jeho hmotnost je větší než všech ostatních planet dohromady. Pokud by byl dutý, tak by takový prostor vyplnilo více než 1000 Zemí. Svou přitažlivostí ovládá velké množství měsíců. Čtyři z nich, Io, Europu, Ganymeda a Callista objevil už Galileo. Astronomové na něm objevili anticyklonu - Velkou rudou skvrnou, která je produktem počasí na planetě.
Druhá největší planeta Saturn je díky svým prstencům považována za jeden z nejkrásnějších objektů vesmíru. Patří mezi velké planety, podobá se Jupiteru, ale její hmotnost je jen třetinová. I kolem ní obíhají měsíce.
Třetí největší planeta Uran má 21 známých měsíců, ale předpokládá se, že jich je ještě o něco víc. Dva největší se jmenují Titania a Oberon. Je to první planeta sluneční soustavy objevená až v novověku (1781).